Hned dvě ocenění v Memoriálu Antonína Fajkoše 2019 získala slečna Daria Mokrenko. Její textová práce s názvem „Obnova strechy historickej budovy“ skončila na třetím místě a současně byla vítězkou hlasování veřejnosti. Jen pro připomenutí, veřejnost na FB posuzuje „postery“ k jednotlivým soutěžním pracem…
Pojďme si půvabnou mladou dámu představit blíže. Cizokrajně znějící jméno napovídá, že jde o rodačku z ukrajinského Simferopolu. Věk se u žen neprozrazuje, tak jen uveďme, že je jí něco málo přes dvacet. Bakalářský stupeň absolvovala v Kyjevě, na tamní National University of Construction and Architecture. V letech 2013 – 2017 zde studovala na stavební fakultě obor Priemyselné a občianske staviteľstvo. Dál už pokračovala na Slovensku, konkrétně na Stavební fakultě Technické univerzity v Košicích (2017 – 2019), kde absolvovala inženýrské studium v oboru Technológia a manažment v stavebníctve. O své účasti v Memoriálu AF nám řekla:
Bola to moja prvá skúsenosť s účasťou v akejkoľvek súťaži, týkajúcej sa stavebníctva. Riešila som diplomovú prácu zameranú na obnovu strechy historickej budovy v Košiciach a predpokladala som, že táto téma spadá do oblasti súťaže Memoriálu Antonína Fajkoše. Na druhej strane, keď som poslala prihlášku, som sa trošku bála, ako to dopadne. Ale potom som si pomyslela, že keď to nevyskúšam, tak sa nedozviem spätnú väzbu na moju prácu.
Řešená problematika se Vám zdála složitá nebo jednoduchá?
Toto bola moja prvá práca zameraná na strešné konštrukcie. Podľa mňa, každý začiatok je vždy ťažký. Preto pre mňa bolo zo začiatku riešenie práce zložité. Nemyslím si, že by vo všeobecnosti táto problematika mohla byť ľahká, pretože strecha je jednou z hlavných a dôležitých stavebných konštrukcií objektu, ktorej kvalita zhotovenia resp. obnovy vplýva aj na ostatné aspekty kvality budov.
Kdo nebo co Vám při řešení úkolu pomáhalo?
Pri riešení diplomovej práce som spolupracovala s ostatnými študentami Stavebnej fakulty TUKE, ktorý riešili problematiku obnovy strechy Radnice Starého mesta v Košiciach z konštrukčného a statického hľadiska. Ako členka tohto študenského tímu som riešila obnovu strechy z technologického, časového a ekonomického hľadiska. Na druhej strane, po odbornej stránke návrhu obnovy strechy som sa obracala na moju školiteľku diplomovej práce – Ing. Marcelu Spišákovú, PhD., ktorá mi pomohla usmerniť moje myšlienky a nápady správnym smerom.
Zajímala jste se o problematiku střech už dřív?
Vždy ma ťahalo ku problematike obnovy budov viac ako ku realizácii novostavieb. Bola som veľmi rada, že som sa v rámci svojej diplomovej práce mohla venovať obnove strešnej konštrukcie, navyše historickej budovy významnej v Košiciach – budovy Radnice Starého mesta. No pravdu povediac, pred tým som sa o návrh alebo obnovu striech špeciálne nezaujímala. Keď som sa dozvedela, že vo svojej diplomovej práci sa budem venovať obnove strechy historickej budovy, tak vtedy som ešte nebola skúsená v problematike obnovy striech. Ale myšlienka, že vďaka mojej práci bude táto budova pokračovať vo svojom živote a vo svojej prevádzke v našom meste, ma veľmi tešila.
Změnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?
Venovanie sa tejto problematike mi pomohlo viac pochopiť mnoho vecí, spojených s technológiou obnovy striech historických budov.
Budete se tedy střechám věnovat i nadále?
Momentálne sa zaoberám svojou dizertačnou prácou v inej problematike, ale ak by bola taká možnosť, tak by som chcela pokračovať v problematike zaoberajúcej sa strešnými konštrukciami.
Doporučila byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?
Určite by som účasť v Memoriáli AF odporúčala. Je to dobrá možnosť vyskúšať seba samého v niečom novom a nadobudnúť množstvo nových skúsenosti, poznatkov a kontaktov. V neposlednom rade, je to príležitosť získať spätnú väzbu na svoju prácu.
A jak slečna Daria tráví volný čas?
„Rada cestujem, kreslím a venujem sa svojej rodine. Tiež sa mi páči skúšať seba samú v niečom novom.“
V letošní vítězné práci se věnoval analýze faktu, do jaké míry může určitý druh mechanického poškození (způsobený lidským faktorem) ovlivnit vodonepropustnost povlakové krytiny Z výsledků vyplynulo, že některé druhy hydroizolací snášejí, resp. dokáží lépe odolávat tlaku vody oproti ostatním druhům krytin při tomtéž mechanickém poškození. Současně se ve své práci zabýval i jedním dosud málo prozkoumaným účinkem povětrnostních vlivů, a to padáním krup. Zde dospěl k závěru, že elasticko-mechanické vlastnosti jednotlivých povlakových krytin vzdorují rozdílně, a to v závislosti na podkladu, na kterém jsou aplikovány. Správná materiálová volba povlakové krytiny je tedy při uvažování zatížení krupobitím velmi důležitá.
Jeho práce obsahovala objekt dynamického tvaru, který navazoval na sousední stavbu a širší okolí. Náročný, geometricky členitý půdorys byl zvýrazněn zalomeními a změnami sklonu střešních rovin. Dominantním prvkem pak byla zelená střecha s extenzívní vegetací a s hydroizolací na bázi pružného polyolefínu FPO (Sika). Odborným garantem soutěžní práce byl Ing. Erik Jakeš, PhD.
Na soutěžním projektu porota ocenila nejen správnost řešení, které je automaticky předpokládáno, ale zejména jeho komplexnost, při zachování přehlednosti a srozumitelnosti. Pojďme se s autorem vítězné práce seznámit blíže…
Jednalo se o budovu navrženou podle principů udržitelného rozvoje na bázi přírodních materiálů, dispozičně rozdělenou na tři části. Autor v návrhu řešil tepelně technické posouzení střešního pláště a pomocí dynamické simulace posuzoval intenzitu denního osvětlení v prostoru odbavovací haly v závislosti na typu zasklení. V návrhu byl kladen důraz i na architektonické a výtvarné zpracování budovy tak, aby nenarušila vysokohorské prostředí, ve kterém se nachází. Zvolený koncept se povedl, což dokazuje vítězství práce také v hlasování veřejnosti na Facebooku, kde je hlavním kritériem vizuální dojem.
