MAF 2019

V Memoriálu AF 2019 poprvé nastala situace, kdy několik soutěžních prací z Košické univerzity mělo stejné zadání – přesto byla každá jiná. Důvod? Byly zpracovány v rámci týmového projektu. Devítičlenná skupina studentů řešila reálnou zakázku jako skutečný tým projektantů. Každý se věnoval své části profese, ovšem v sounáležitosti s ostatními. Výsledkem kolektivní práce je kompletní projekt Obnovy historické budovy Radnice Starého města Košice.

Vyřešit v zakázce statiku krovu bylo úkolem Ing. Pavola Opetta. Jeho zpracování zaujalo porotu memoriálu natolik, že rodák z Bardejova se svou prací obsadil 3. místo v kategorii Grafická práce.

Inženýru Opettovi je 26 let a bydlí v Raslavicích v Prešovském kraji. Je absolventem technického lycea SPŠ Bardejov, po kterém pokračoval na Stavební fakultě Technické univerzity Košice. Na bakalářském stupni byl jeho zaměřením obor pozemní stavby, na inženýrském pak nosné konstrukce budov.

Co Vás přimělo přihlásit se do Memoriálu Antonína Fajkoše?

Prihlásiť sa mi navrhol môj vedúci práce, doc. Ing. Marián Vertaľ, PhD. Sám som nad podaním prihlášky neuvažoval, nakoľko som bol pohltený riešením statiky krovu.

Přibližte nám Vaši soutěžní práci…

Súťažil som s projektom ‚Statická analýza krovu historickej budovy s ohľadom na jej nové využitie‘, kde som riešil modelovanie celej konštrukcie krovu podľa mračna bodov v 3D BIM softvéri Revit. Následne som model exportoval do statického softvéru Scia vo formáte ifc, kde som konštrukciu zaťažoval a analyzoval som ju po statickej stránke ako existujúcu a s novým využitim. Moja práca bola súčasťou týmového projektu na reálnej historickej stavbe v Košiciach. Mnou vypracovaný model konštrukcie krovu bol zakomponovaný do hlavního modelu celej budovy, ktorá sa riešila jako celok vrátane jej okolia.

Zdálo se Vám zadání složité?

Problematické bolo modelovanie podľa mračna bodov, hlavne čo sa týka hardvéru a softvéru, kde sme pracovali s veľkým objemom dát. Samotné modelovanie bola zábava, avšak večná dilema bola vymodelovať jednotlivé prvky čím presnejšie, keďže stavba je historická s tesaným krovom. Model a výkresovú dokumentáciu, ako aj statickú analýzu, som sa snažil vypracovať čo najpresnejšie, keďže existuje možnosť, že projekt môže byť použitý ako podklad pre prípadné ďalšie reálne riešenie rekonštrukcie objektu.

Na koho jste se obracel s nejasnostmi?

Informácie pre podklady som čerpal z nikoľkých zdrojov, ako od pamiatkového úradu, zo súkromných aj tímových obhliadok a zo zamerania objektu formou mračna bodov. Konkrétné úlohy na krove v oblasti statiky, ale aj konštrukčné riešenie sanácie a spojov som konzultoval s mojím vedúcim práce, doc. Ing. Sergejom Prigancom, PhD. Preberali sme ich aj s celým týmom, ktorý sa podielal na tomto spoločnom projekte. Taktiež som preštudoval niekoľko odborných kníh o krovoch.

Zajímal jste se o problematiku střech už před tímto projektem?

Už popri škole som praxoval v projekcii, no s krovmi som sa veľmi nestretol, lebo dnes je podľa mňa preferovanejšie riešenie formou plochých striech. Avšak je potrebné mať túto problematiku zvládnutú na velmi dobrej úrovni, hlavne ako projektant. Zaujímam sa o strechy ako také, ich technické riešenie a konštrukčné detaily, kedže po škole pokračujem ako projektant/konštruktér a takmer na každej stavbe riešim aj strechu.

Změnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?

Nie, strechu stále beriem ako významnú časť stavby a pri každom riešení projektu sa o ňu intenzívne zaujímam. Ak pride výzva v podobe strechy ako takej, určite ju neodmietnem!

Byl jste spokojený s cenami udělovanými výhercům Memoriálu AF?

Do praxe sa zišiel lasérový merací prístroj od firmy Bosch. Samozrejme ma potešili všetky sponzorské darčeky.

Doporučil byste tedy současným studentům účast v Memoriálu AF?

Rozhodne áno. Je to možnosť zviditeľniť sa ako na každej inej súťaži v stavebnom obore.

Přestože je pro pana Opetta jeho práce zábavou, najde si čas i na relax. K tomu aktivnímu patří sport, např. hokej, rád také posedí s přáteli a rodinou.

Vítězná textové práce v Memoriálu AF 2019 se zabývala experimentálním ověřením spolehlivosti doplňkových hydroizolačních vrstev šikmých střech na bázi fólií lehkého typu. Jejím autorem je Bc. Tomáš Navara z VŠTE Českých Budějovicích.

Tohoto pětadvacetiletého mladého muže, který v Č. Budějovicích nejen studuje, ale i žije, jsme se zeptali, jak to s jeho účastí v soutěži vlastně bylo…

Co Vás motivovalo k přihlášce do Memoriálu Antonína Fajkoše?

Zajímalo mne, co na mou práci řeknou odborníci z praxe a jak obstojím v porovnání se studenty z jiných škol.

Jak složitá pro Vás byla problematika ověřování spolehlivosti doplňkových hydroizolačních vrstev?

Sama o sobě mi tato problematika složitá nepřišla. Ovšem vyznat se v údajích udávaných jednotlivými výrobci občas náročné bylo.

Kde jste čerpal potřebné informace?

Hodně mi při konzultacích pomohl vedoucí mé práce, doktor Jan Plachý. Jinak jsem většinu informací hledal v normách a v podkladech výrobců.

Věnoval jste se střechám už dříve?

Nijak jsem se na ně nezaměřoval, bylo to pouze v rámci výuky na škole.

A změnila účast v soutěži tento postoj?

Jednoznačně mne podpořila v další činnosti v oblasti střech. Budu se jim věnovat i nadále.

Co Vás napadlo při přebírání ocenění v Memoriálu AF 2019?

No, hlavně jsme byl překvapen svým umístěním…

Doporučil byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?

Určitě ano. Pokud pominu zajímavé ceny, domnívám se, že je to věc, která může pomoci v budoucnosti při hledání zaměstnání.

Nejen prací živ je člověk. V případě pana Navary je prací myšleno pokračování dalším stupněm studia na vysoké škole. A když má čas, tak rád rybaří…

Na druhý stupínek v hodnocení textových prací Memoriálu AF 2019 se probojoval Marek Kervitcer, který hájil barvy VUT Brno. Rodákovi z Vyškova je 28 let a pro stavebnictví se rozhodl už před vstupem na střední školu.

Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Brně a následně bakalářské a inženýrské studium na Fakultě stavební VUT v Brně. Pokračování byla jasná volba, a tak navázal na Ústavu pozemního stavitelství doktorským studijním programem, zaměřeným na problematiku plochých střech a stavební fyziku. Současně se věnuje i Specializačnímu studiu technického znalectví na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně.

Kroky pana Kervitcera tedy vedly ke střechám už dříve a tato problematika je mu blízká. Bylo právě tohle impulzem k podání přihlášky do Memoriálu Antonína Fajkoše?

V rámci doktorského studia se zaměřuji na problematiku oprav plochých střech a často proto využívám i publikace právě docenta Antonína Fajkoše. Motivací tedy bylo se zúčastnit soutěže, jež nese jméno odborníka takového formátu.

S jakou prací jste soutěžil?

Přihlášená textová práce se zabývala problematikou předcházení vzniku stavebních odpadů při opravách a rekonstrukcích střešních plášťů plochých střech. Jejich cílem bylo snížení vlivu stavebnictví na životní prostředí.

Jak hodnotíte složitost tohoto problému?

Obecně považuji každou problematiku kolem střech za složitou – ale o to více zajímavou.

Co Vám při řešení úkolu nejvíce pomohlo?

V rámci doktorského studia jsem byl spoluřešitelem projektu, který se touto problematikou zabýval. Čerpal jsem tedy především ze zmíněného projektu a získané informace jsem konzultoval se svým školitelem.

Ovlivnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?

Prioritně se problematice plochých střech už věnuji čtvrtým rokem a vůči střechám zaujímám po celou tu dobu stále stejný postoj. Soutěž mi ale umožnila se setkat s řadou osobností nejen z oboru střech, a za to bych rád touto cestou poděkoval. A pokud jde o střechy, především ty ploché, těm se hodlám věnovat i nadále.

Oslovila Vás v souvislosti s výhrou v Memoriálu nějaká firma?

Krátce po vyhlášení výsledků se mi z jedné firmy opravdu ozvali. Jen mi nebylo přímo řečeno, zdali to bylo v souvislosti s umístěním.

Doporučil byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?

Účast bych doporučoval hned z několika důvodů. Tím hlavním je možnost srovnání prací z různých vysokých škol z České a Slovenské republiky.

I příznivci střech si od těchto stavebních konstrukcí rádi odpočinou a platí to i pro pana Kervitcera. Ten své pracovní vytížení kompenzuje trávením času s nejbližšími, a jak sám říká, nejraději u plného stolu. Hned další v pořadí je u něj turistika a cestování nejen za architekturou. Nepohrdne ani návštěvou kin a koncertů.

Hned dvě ocenění v Memoriálu Antonína Fajkoše 2019 získala slečna Daria Mokrenko. Její textová práce s názvem „Obnova strechy historickej budovy“ skončila na třetím místě a současně byla vítězkou hlasování veřejnosti. Jen pro připomenutí, veřejnost na FB posuzuje „postery“ k jednotlivým soutěžním pracem…

Pojďme si půvabnou mladou dámu představit blíže. Cizokrajně znějící jméno napovídá, že jde o rodačku z ukrajinského Simferopolu. Věk se u žen neprozrazuje, tak jen uveďme, že je jí něco málo přes dvacet. Bakalářský stupeň absolvovala v Kyjevě, na tamní National University of Construction and Architecture. V letech 2013 – 2017 zde studovala na stavební fakultě obor Priemyselné a občianske staviteľstvo. Dál už pokračovala na Slovensku, konkrétně na Stavební fakultě Technické univerzity v Košicích (2017 – 2019), kde absolvovala inženýrské studium v oboru Technológia a manažment v stavebníctve. O své účasti v Memoriálu AF nám řekla:

Bola to moja prvá skúsenosť s účasťou v akejkoľvek súťaži, týkajúcej sa stavebníctva. Riešila som diplomovú prácu zameranú na obnovu strechy historickej budovy v Košiciach a predpokladala som, že táto téma spadá do oblasti súťaže Memoriálu Antonína Fajkoše. Na druhej strane, keď som poslala prihlášku, som sa trošku bála, ako to dopadne. Ale potom som si pomyslela, že keď to nevyskúšam, tak sa nedozviem spätnú väzbu na moju prácu.

Řešená problematika se Vám zdála složitá nebo jednoduchá?

Toto bola moja prvá práca zameraná na strešné konštrukcie. Podľa mňa, každý začiatok je vždy ťažký. Preto pre mňa bolo zo začiatku riešenie práce zložité. Nemyslím si, že by vo všeobecnosti táto problematika mohla byť ľahká, pretože strecha je jednou z hlavných a dôležitých stavebných konštrukcií objektu, ktorej kvalita zhotovenia resp. obnovy vplýva aj na ostatné aspekty kvality budov.

Kdo nebo co Vám při řešení úkolu pomáhalo?

Pri riešení diplomovej práce som spolupracovala s ostatnými študentami Stavebnej fakulty TUKE, ktorý riešili problematiku obnovy strechy Radnice Starého mesta v Košiciach z konštrukčného a statického hľadiska. Ako členka tohto študenského tímu som riešila obnovu strechy z technologického, časového a ekonomického hľadiska. Na druhej strane, po odbornej stránke návrhu obnovy strechy som sa obracala na moju školiteľku diplomovej práce – Ing. Marcelu Spišákovú, PhD., ktorá mi pomohla usmerniť moje myšlienky a nápady správnym smerom.

Zajímala jste se o problematiku střech už dřív?

Vždy ma ťahalo ku problematike obnovy budov viac ako ku realizácii novostavieb. Bola som veľmi rada, že som sa v rámci svojej diplomovej práce mohla venovať obnove strešnej konštrukcie, navyše historickej budovy významnej v Košiciach – budovy Radnice Starého mesta. No pravdu povediac, pred tým som sa o návrh alebo obnovu striech špeciálne nezaujímala. Keď som sa dozvedela, že vo svojej diplomovej práci sa budem venovať obnove strechy historickej budovy, tak vtedy som ešte nebola skúsená v problematike obnovy striech. Ale myšlienka, že vďaka mojej práci bude táto budova pokračovať vo svojom živote a vo svojej prevádzke v našom meste, ma veľmi tešila.

Změnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?

Venovanie sa tejto problematike mi pomohlo viac pochopiť mnoho vecí, spojených s technológiou obnovy striech historických budov.

Budete se tedy střechám věnovat i nadále?

Momentálne sa zaoberám svojou dizertačnou prácou v inej problematike, ale ak by bola taká možnosť, tak by som chcela pokračovať v problematike zaoberajúcej sa strešnými konštrukciami.

Doporučila byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?

Určite by som účasť v Memoriáli AF odporúčala. Je to dobrá možnosť vyskúšať seba samého v niečom novom a nadobudnúť množstvo nových skúsenosti, poznatkov a kontaktov. V neposlednom rade, je to príležitosť získať spätnú väzbu na svoju prácu.

A jak slečna Daria tráví volný čas?

„Rada cestujem, kreslím a venujem sa svojej rodine. Tiež sa mi páči skúšať seba samú v niečom novom.“