Pavel Krmášek

Rozhovor

Ing. Pavol Opett – 3. místo (grafická práce)

by

V Memoriálu AF 2019 poprvé nastala situace, kdy několik soutěžních prací z Košické univerzity mělo stejné zadání – přesto byla každá jiná. Důvod? Byly zpracovány v rámci týmového projektu. Devítičlenná skupina studentů řešila reálnou zakázku jako skutečný tým projektantů. Každý se věnoval své části profese, ovšem v sounáležitosti s ostatními. Výsledkem kolektivní práce je kompletní projekt Obnovy historické budovy Radnice Starého města Košice.

Pavol Opett

Vyřešit v zakázce statiku krovu bylo úkolem Ing. Pavola Opetta. Jeho zpracování zaujalo porotu memoriálu natolik, že rodák z Bardejova se svou prací obsadil 3. místo v kategorii Grafická práce.

Inženýru Opettovi je 26 let a bydlí v Raslavicích v Prešovském kraji. Je absolventem technického lycea SPŠ Bardejov, po kterém pokračoval na Stavební fakultě Technické univerzity Košice. Na bakalářském stupni byl jeho zaměřením obor pozemní stavby, na inženýrském pak nosné konstrukce budov.

Co Vás přimělo přihlásit se do Memoriálu Antonína Fajkoše?

Prihlásiť sa mi navrhol môj vedúci práce, doc. Ing. Marián Vertaľ, PhD. Sám som nad podaním prihlášky neuvažoval, nakoľko som bol pohltený riešením statiky krovu.

Přibližte nám Vaši soutěžní práci…

Súťažil som s projektom ‚Statická analýza krovu historickej budovy s ohľadom na jej nové využitie‘, kde som riešil modelovanie celej konštrukcie krovu podľa mračna bodov v 3D BIM softvéri Revit. Následne som model exportoval do statického softvéru Scia vo formáte ifc, kde som konštrukciu zaťažoval a analyzoval som ju po statickej stránke ako existujúcu a s novým využitim. Moja práca bola súčasťou týmového projektu na reálnej historickej stavbe v Košiciach. Mnou vypracovaný model konštrukcie krovu bol zakomponovaný do hlavního modelu celej budovy, ktorá sa riešila jako celok vrátane jej okolia.

Zdálo se Vám zadání složité?

Problematické bolo modelovanie podľa mračna bodov, hlavne čo sa týka hardvéru a softvéru, kde sme pracovali s veľkým objemom dát. Samotné modelovanie bola zábava, avšak večná dilema bola vymodelovať jednotlivé prvky čím presnejšie, keďže stavba je historická s tesaným krovom. Model a výkresovú dokumentáciu, ako aj statickú analýzu, som sa snažil vypracovať čo najpresnejšie, keďže existuje možnosť, že projekt môže byť použitý ako podklad pre prípadné ďalšie reálne riešenie rekonštrukcie objektu.

Na koho jste se obracel s nejasnostmi?

Informácie pre podklady som čerpal z nikoľkých zdrojov, ako od pamiatkového úradu, zo súkromných aj tímových obhliadok a zo zamerania objektu formou mračna bodov. Konkrétné úlohy na krove v oblasti statiky, ale aj konštrukčné riešenie sanácie a spojov som konzultoval s mojím vedúcim práce, doc. Ing. Sergejom Prigancom, PhD. Preberali sme ich aj s celým týmom, ktorý sa podielal na tomto spoločnom projekte. Taktiež som preštudoval niekoľko odborných kníh o krovoch.

Zajímal jste se o problematiku střech už před tímto projektem?

Už popri škole som praxoval v projekcii, no s krovmi som sa veľmi nestretol, lebo dnes je podľa mňa preferovanejšie riešenie formou plochých striech. Avšak je potrebné mať túto problematiku zvládnutú na velmi dobrej úrovni, hlavne ako projektant. Zaujímam sa o strechy ako také, ich technické riešenie a konštrukčné detaily, kedže po škole pokračujem ako projektant/konštruktér a takmer na každej stavbe riešim aj strechu.

Změnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?

Nie, strechu stále beriem ako významnú časť stavby a pri každom riešení projektu sa o ňu intenzívne zaujímam. Ak pride výzva v podobe strechy ako takej, určite ju neodmietnem!

Byl jste spokojený s cenami udělovanými výhercům Memoriálu AF?

Do praxe sa zišiel lasérový merací prístroj od firmy Bosch. Samozrejme ma potešili všetky sponzorské darčeky.

Doporučil byste tedy současným studentům účast v Memoriálu AF?

Rozhodne áno. Je to možnosť zviditeľniť sa ako na každej inej súťaži v stavebnom obore.

Přestože je pro pana Opetta jeho práce zábavou, najde si čas i na relax. K tomu aktivnímu patří sport, např. hokej, rád také posedí s přáteli a rodinou.

Bc. Tomáš Navara – 1. místo (textová práce)

by

Vítězná textové práce v Memoriálu AF 2019 se zabývala experimentálním ověřením spolehlivosti doplňkových hydroizolačních vrstev šikmých střech na bázi fólií lehkého typu. Jejím autorem je Bc. Tomáš Navara z VŠTE Českých Budějovicích.

Bc. Tomáš Navara

Tohoto pětadvacetiletého mladého muže, který v Č. Budějovicích nejen studuje, ale i žije, jsme se zeptali, jak to s jeho účastí v soutěži vlastně bylo…

Co Vás motivovalo k přihlášce do Memoriálu Antonína Fajkoše?

Zajímalo mne, co na mou práci řeknou odborníci z praxe a jak obstojím v porovnání se studenty z jiných škol.

Jak složitá pro Vás byla problematika ověřování spolehlivosti doplňkových hydroizolačních vrstev?

Sama o sobě mi tato problematika složitá nepřišla. Ovšem vyznat se v údajích udávaných jednotlivými výrobci občas náročné bylo.

Kde jste čerpal potřebné informace?

Hodně mi při konzultacích pomohl vedoucí mé práce, doktor Jan Plachý. Jinak jsem většinu informací hledal v normách a v podkladech výrobců.

Věnoval jste se střechám už dříve?

Nijak jsem se na ně nezaměřoval, bylo to pouze v rámci výuky na škole.

A změnila účast v soutěži tento postoj?

Jednoznačně mne podpořila v další činnosti v oblasti střech. Budu se jim věnovat i nadále.

Co Vás napadlo při přebírání ocenění v Memoriálu AF 2019?

No, hlavně jsme byl překvapen svým umístěním…

Doporučil byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?

Určitě ano. Pokud pominu zajímavé ceny, domnívám se, že je to věc, která může pomoci v budoucnosti při hledání zaměstnání.

Nejen prací živ je člověk. V případě pana Navary je prací myšleno pokračování dalším stupněm studia na vysoké škole. A když má čas, tak rád rybaří…

Ing. Marek Kervitcer – 2. místo (textová práce)

by

Na druhý stupínek v hodnocení textových prací Memoriálu AF 2019 se probojoval Marek Kervitcer, který hájil barvy VUT Brno. Rodákovi z Vyškova je 28 let a pro stavebnictví se rozhodl už před vstupem na střední školu.

Marek Kervitcer

Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Brně a následně bakalářské a inženýrské studium na Fakultě stavební VUT v Brně. Pokračování byla jasná volba, a tak navázal na Ústavu pozemního stavitelství doktorským studijním programem, zaměřeným na problematiku plochých střech a stavební fyziku. Současně se věnuje i Specializačnímu studiu technického znalectví na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně.

Kroky pana Kervitcera tedy vedly ke střechám už dříve a tato problematika je mu blízká. Bylo právě tohle impulzem k podání přihlášky do Memoriálu Antonína Fajkoše?

V rámci doktorského studia se zaměřuji na problematiku oprav plochých střech a často proto využívám i publikace právě docenta Antonína Fajkoše. Motivací tedy bylo se zúčastnit soutěže, jež nese jméno odborníka takového formátu.

S jakou prací jste soutěžil?

Přihlášená textová práce se zabývala problematikou předcházení vzniku stavebních odpadů při opravách a rekonstrukcích střešních plášťů plochých střech. Jejich cílem bylo snížení vlivu stavebnictví na životní prostředí.

Jak hodnotíte složitost tohoto problému?

Obecně považuji každou problematiku kolem střech za složitou – ale o to více zajímavou.

Co Vám při řešení úkolu nejvíce pomohlo?

V rámci doktorského studia jsem byl spoluřešitelem projektu, který se touto problematikou zabýval. Čerpal jsem tedy především ze zmíněného projektu a získané informace jsem konzultoval se svým školitelem.

Ovlivnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?

Prioritně se problematice plochých střech už věnuji čtvrtým rokem a vůči střechám zaujímám po celou tu dobu stále stejný postoj. Soutěž mi ale umožnila se setkat s řadou osobností nejen z oboru střech, a za to bych rád touto cestou poděkoval. A pokud jde o střechy, především ty ploché, těm se hodlám věnovat i nadále.

Oslovila Vás v souvislosti s výhrou v Memoriálu nějaká firma?

Krátce po vyhlášení výsledků se mi z jedné firmy opravdu ozvali. Jen mi nebylo přímo řečeno, zdali to bylo v souvislosti s umístěním.

Doporučil byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?

Účast bych doporučoval hned z několika důvodů. Tím hlavním je možnost srovnání prací z různých vysokých škol z České a Slovenské republiky.

I příznivci střech si od těchto stavebních konstrukcí rádi odpočinou a platí to i pro pana Kervitcera. Ten své pracovní vytížení kompenzuje trávením času s nejbližšími, a jak sám říká, nejraději u plného stolu. Hned další v pořadí je u něj turistika a cestování nejen za architekturou. Nepohrdne ani návštěvou kin a koncertů.

Ing. Daria Mokrenko – 3. místo (textová práce)

by

Hned dvě ocenění v Memoriálu Antonína Fajkoše 2019 získala slečna Daria Mokrenko. Její textová práce s názvem „Obnova strechy historickej budovy“ skončila na třetím místě a současně byla vítězkou hlasování veřejnosti. Jen pro připomenutí, veřejnost na FB posuzuje „postery“ k jednotlivým soutěžním pracem…

Daria Mokrenko

Pojďme si půvabnou mladou dámu představit blíže. Cizokrajně znějící jméno napovídá, že jde o rodačku z ukrajinského Simferopolu. Věk se u žen neprozrazuje, tak jen uveďme, že je jí něco málo přes dvacet. Bakalářský stupeň absolvovala v Kyjevě, na tamní National University of Construction and Architecture. V letech 2013 – 2017 zde studovala na stavební fakultě obor Priemyselné a občianske staviteľstvo. Dál už pokračovala na Slovensku, konkrétně na Stavební fakultě Technické univerzity v Košicích (2017 – 2019), kde absolvovala inženýrské studium v oboru Technológia a manažment v stavebníctve. O své účasti v Memoriálu AF nám řekla:

Bola to moja prvá skúsenosť s účasťou v akejkoľvek súťaži, týkajúcej sa stavebníctva. Riešila som diplomovú prácu zameranú na obnovu strechy historickej budovy v Košiciach a predpokladala som, že táto téma spadá do oblasti súťaže Memoriálu Antonína Fajkoše. Na druhej strane, keď som poslala prihlášku, som sa trošku bála, ako to dopadne. Ale potom som si pomyslela, že keď to nevyskúšam, tak sa nedozviem spätnú väzbu na moju prácu.

Řešená problematika se Vám zdála složitá nebo jednoduchá?

Toto bola moja prvá práca zameraná na strešné konštrukcie. Podľa mňa, každý začiatok je vždy ťažký. Preto pre mňa bolo zo začiatku riešenie práce zložité. Nemyslím si, že by vo všeobecnosti táto problematika mohla byť ľahká, pretože strecha je jednou z hlavných a dôležitých stavebných konštrukcií objektu, ktorej kvalita zhotovenia resp. obnovy vplýva aj na ostatné aspekty kvality budov.

Kdo nebo co Vám při řešení úkolu pomáhalo?

Pri riešení diplomovej práce som spolupracovala s ostatnými študentami Stavebnej fakulty TUKE, ktorý riešili problematiku obnovy strechy Radnice Starého mesta v Košiciach z konštrukčného a statického hľadiska. Ako členka tohto študenského tímu som riešila obnovu strechy z technologického, časového a ekonomického hľadiska. Na druhej strane, po odbornej stránke návrhu obnovy strechy som sa obracala na moju školiteľku diplomovej práce – Ing. Marcelu Spišákovú, PhD., ktorá mi pomohla usmerniť moje myšlienky a nápady správnym smerom.

Zajímala jste se o problematiku střech už dřív?

Vždy ma ťahalo ku problematike obnovy budov viac ako ku realizácii novostavieb. Bola som veľmi rada, že som sa v rámci svojej diplomovej práce mohla venovať obnove strešnej konštrukcie, navyše historickej budovy významnej v Košiciach – budovy Radnice Starého mesta. No pravdu povediac, pred tým som sa o návrh alebo obnovu striech špeciálne nezaujímala. Keď som sa dozvedela, že vo svojej diplomovej práci sa budem venovať obnove strechy historickej budovy, tak vtedy som ešte nebola skúsená v problematike obnovy striech. Ale myšlienka, že vďaka mojej práci bude táto budova pokračovať vo svojom živote a vo svojej prevádzke v našom meste, ma veľmi tešila.

Změnila účast v soutěži Váš postoj ke střechám?

Venovanie sa tejto problematike mi pomohlo viac pochopiť mnoho vecí, spojených s technológiou obnovy striech historických budov.

Budete se tedy střechám věnovat i nadále?

Momentálne sa zaoberám svojou dizertačnou prácou v inej problematike, ale ak by bola taká možnosť, tak by som chcela pokračovať v problematike zaoberajúcej sa strešnými konštrukciami.

Doporučila byste účast v Memoriálu AF ostatním studentům?

Určite by som účasť v Memoriáli AF odporúčala. Je to dobrá možnosť vyskúšať seba samého v niečom novom a nadobudnúť množstvo nových skúsenosti, poznatkov a kontaktov. V neposlednom rade, je to príležitosť získať spätnú väzbu na svoju prácu.

A jak slečna Daria tráví volný čas?

„Rada cestujem, kreslím a venujem sa svojej rodine. Tiež sa mi páči skúšať seba samú v niečom novom.“

Vítěz kategorie Textová práce v Memoriálu Antonína Fajkoše 2017

by

Při zrodu Memoriálu Antonína Fajkoše byla vytvořena kategorie Textová práce, pro projekty většinou výzkumného charakteru, které byly nesouměřitelné s obvyklými grafickými pracemi. Jejich obsah ovšem přinášel zajímavá zjištění a nejinak tomu bylo i v případě letošního vítěze – práce s názvem „Spoľalivosť povlakových krytín plochých striech“. Jejím autorem je Ing. Jakub Čurpek, student 2. ročníku Stavební fakulty STU Bratislava. Připomeňme ještě, že v Memoriálu Antonína Fajkoše není pan Čurpek nováčkem, v MAF 2014 získal 1. místo v kategorii Detail a o rok později v MAF 2015 to bylo 3. místo v kategorii Textová práce.

V letošní vítězné práci se věnoval analýze faktu, do jaké míry může určitý druh mechanického poškození (způsobený lidským faktorem) ovlivnit vodonepropustnost povlakové krytiny Z výsledků vyplynulo, že některé druhy hydroizolací snášejí, resp. dokáží lépe odolávat tlaku vody oproti ostatním druhům krytin při tomtéž mechanickém poškození. Současně se ve své práci zabýval i jedním dosud málo prozkoumaným účinkem povětrnostních vlivů, a to padáním krup. Zde dospěl k závěru, že elasticko-mechanické vlastnosti jednotlivých povlakových krytin vzdorují rozdílně, a to v závislosti na podkladu, na kterém jsou aplikovány. Správná materiálová volba povlakové krytiny je tedy při uvažování zatížení krupobitím velmi důležitá.
Odborným garantem soutěžní práce byl prof. Ing. Jozef Oláh, PhD.
Vítěze, Ing. Jakuba Čurpeka, vám představíme v krátkém rozhovoru:

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
Predkladanú prácu som vypracoval v rámci doktorandského seminára, ktorý bol súčasťou výskumnej úlohy.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
Problematika, ktorej som sa venoval v práci, je vo svojej podstate veľmi obšírna a nebolo možné zachytiť všetky aspekty, kombinácie materiálov a mechanických poškodení povlakových krytín. Skôr by som povedal, že ten horizont nemá limitu a aj keď ju má, tak je dosť ďaleko.

Z jakých podkladů jste vycházel?
V súčasnosti existuje dosť málo materiálov a podkladov, z ktorých by bolo možné vychádzať. Je treba povedať, že sa jedná o pilotný výskum a nevedel som dopredu, čo môžem očakávať. Avšak dané zistenia prekvapili nie len mňa, ale aj strechársku komunitu, ktorá okamžite zareagovala pozitívne a chcela by danú problematiku ďalej skúmať.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Bolo potrebné zohnať viacero vzoriek z najviac používaných typov povlakových krytín plochých striech spolu aj s tepelnoizolačnými podkladmi. Plne nabalený s týmito materiálmi som sa musel nejako naložiť na vlak do Štúrova, kedy počas cesty nie jednému spolucestujúcemu ušiel zvedavý pohľad na moju „batožinu“. Samozrejme veľkú pomoc mi poskytli pracovníci firmy Icopal Štúrovo, ktorým by som chcel ešte raz veľmi pekne poďakovať, za možnosť využitia ich laboratórií, kde prebiehali jednotlivé experimentálne merania. Bolo potrebné merať vodonepriepustnosť vzoriek, kedy sa vzorky nechávali aj 24 hodín na pozorovanie, taktiež sa uskutočnil Impact test spolu so zmrazením vzoriek, kde sa sledoval simulovaný dopad krúpy.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Pán profesor Oláh bol hlavným iniciátorom tejto myšlienky. Vycítil, že v súčasnej strechárskej praxi chýbajú tieto poznatky. Usmerňoval a radil mi počas tejto náročnej úlohy, čím sa podarilo odkryť dosť závažne zistenia.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Počas bakalárskeho/inžinierskeho štúdia som sa zúčastnil na SVOČ súťaži. Ale musím podotknúť, že v tejto súťaži (Memoriál Antonína Fajkoše) som mal možnosť zúčastniť sa už po tretí krát, čo ma veľmi teší, lebo moja ďalšia práca v oblasti striech bola pozitívne hodnotená, čo ma následne upevnilo v tom, že pracujem na niečom fakt poriadnom.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Môj záujem o strechy stále pretrváva, a to nie len preto, že ma to baví, ale aj preto, že v súčasnosti je cítiť výrazný nedostatok odborníkov v strechárskej komunite, ktorí by tento odbor ďalej rozvíjali v rámci súčasného trendu modernej doby. Popri svojej hlavnej pracovnej náplne sa snažím venovať aj problémom striech, či už je to v podobe nejakého projektu, alebo posúdenia v rámci vzniknutých porúch, ako aj svojím aktívnym členstvom v Cechu strechárov Slovenska.

Jaké je Vaše současné působiště?
V súčasnosti pôsobím ako interný doktorand na Katedre konštrukcií pozemných stavieb, Stavebnej fakulty STU v Bratislave. Tu pracujem na svojej dizertačnej práci, zameranej na špeciálny typ fotovoltickej prevetrávanej fasády v kombinácii s materiálom s fázovou zmenou.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Mal som možnosť ešte ako chlapec vyskúšať nejaké pomocné stavebné práce a vtedy sa zrodil vážny záujem o stavebníctvo konkrétne pre pozemné stavby. Vydržalo mi to až doteraz.

Jaký je Váš cíl ve zvoleném oboru?
Byť výborným profesorom pre študentov v kombinácií so šikovným stavebným inžinierom pre prax.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Po absolvovaní COST Training school na HafenCity University v Hamburgu pred rokom je to problematika adaptívnych fasád, ktorá ma úplne dostala.

Jaké materiály upřednostňujete?
Ekologické s prijateľne dobrým LCA indexom, integrované fotovoltické materiály, materiály s fázovou zmenou a materiály z dreva.

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
Každý, kto sa hral v detstve so stavebnicou a bavilo ho to, by mal rozmýšľať nad štúdiom na stavebnej fakulte, lebo výsledok práce je neprehliadnuteľný z každej strany.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Pravidelne každú sobotu chodíme s kamarátmi hrávať futbal do telocvične, okrem toho ešte sem tam zájdem do posilňovne. Taktiež je to cestovanie po svete, keď je dlhšia dovolenka, prípadne oddych doma na východe Slovenska v rodnom Svidníku. Rád si prečítam dobrú knihu, alebo niekedy jednoducho hrám tanky na počítači.

Vítěz kategorie Grafická práce v Memoriálu Antonína Fajkoše 2017

by

V Memoriálu Antonína Fajkoše nejvýše vyčnívá kategorie Grafická práce. Zde nestačí jeden správně zpracovaný detail, ale přihlásit je možné jen ucelené řešení střešní konstrukce. Letos se vítězem této kategorie stal student 2. ročníku STU Bratislava, Bc. Andrej Tibenský, který přihlásil svůj projekt „Univerzitná budova – Študentské centrum“.

Jeho práce obsahovala objekt dynamického tvaru, který navazoval na sousední stavbu a širší okolí. Náročný, geometricky členitý půdorys byl zvýrazněn zalomeními a změnami sklonu střešních rovin. Dominantním prvkem pak byla zelená střecha s extenzívní vegetací a s hydroizolací na bázi pružného polyolefínu FPO (Sika). Odborným garantem soutěžní práce byl Ing. Erik Jakeš, PhD.
Vítěze, Bc. Andreje Tibenského, vám představíme v krátkém rozhovoru.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
Prácu, projekt univerzitnej budovy – študentského centra, som spracovával v rámci predmetu Architektonicko-konštrukčný ateliér 1 a Architektonicko-konštrukčný ateliér 2.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
V rámci spomínaného predmetu sme mali definované len, aké druhy objektov môžeme riešiť a čo má projekt obsahovať po formálnej stránke. Inak sme nemali stanovené žiadne obmedzujúce požiadavky alebo podmienky. Konzultant práce nám však pri výbere objektu radil, aby sme si vždy vyberali niečo, čo nás osloví, čo nám bude prinášať radosť a čo nás obohatí. A tiež, aby sme sa snažili nachádzať nové možnosti a poznatky.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Pri práci na tomto projekte som väčšinou čerpal informácie z firemných katalógov, dostupných prospektov a literatúry. Uplatňoval som aj vedomosti, ktoré som už nadobudol počas štúdia a aj praxe, takže tých zdrojov je viacero a ťažko presne konkretizovať.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Projekt som riešil počas dvoch semestrov. Riešili sme hlavne architektonicko-stavebnú časť a koncepčne statiku a TZB. Musím povedať, že to bola pomerne náročná úloha, keďže sa jedná o pomerne zložitý a rozsiahly objekt s množstvom špecifických detailov a riešení. Ten rozsah problematiky sa postupne odkrýval až počas semestrov. Bola to výzva a veľa som sa naučil. Mnoho vecí by sa dalo možno riešiť aj inak, prípadne rozpracovať detailnejšie. Snažil som sa však projekt urobiť najlepšie, ako to bolo v danom čase možné.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Garantom a konzultantom mojej práce bol Ing. Erik Jakeš, PhD., ktoré mu by som sa chcel zároveň aj poďakovať. Jeho úloha pri spracovaní projektu bola významná, odovzdával nám študentom vždy množstvo vedomostí a aj svojich praktických skúseností. Motivoval nás a vždy vedel povzbudiť a poradiť.

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
O súťaži som sa dozvedel už dávnejšie z plagátov v škole a oznamov na školskej internetovej stránke. Tiež mi ju spomenul konzultant práce. Myslím si, že študentské súťaže vo všeobecnosti sú pre nás dobrou formou prezentácie, vždy sa niečo dá naučiť, získať spätnú väzbu, nové kontakty a školská práca nadobúda trochu iný rozmer.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Áno, zúčastnil som sa aj iných súťaží. Ešte počas štúdia na Strednej priemyselnej škole stavebnej Dušana Samuela Jurkoviča v Trnave som za zúčastnil na súťažiach firmy Velux, Stredoškolskej odbornej činnosti a súťaže v projektovaní v programe ArchiCAD. Na vysokej škole som sa zapojil do Súťaže o návrh originálnej odvetranej fasády, ktorú vyhlasuje spoločnosť Equitone.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Nevenujem sa špeciálne strechám. Vždy sa snažím pristupovať k projektom komplexne, strecha je však významným elementom každého objektu, takže vždy je nutné jej venovať dostatok pozornosti, jednak z hľadiska technického, ale aj funkčného, estetického a ekonomického.

Jaké je Vaše současné působiště?
V súčasnosti som študentom Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, som v 2. ročníku inžinierskeho študijného programu Architektonické konštrukcie a projektovanie. V rámci voľných dní praxujem v architektonicko-projekčnej firme v Bratislave.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Už ako malé dieťa som mal predstavu, čo chcem v živote robiť. Architektúra a budovy ma zaujímali od detstva a tomu som postupne prispôsoboval aj výber strednej a vysokej školy. Dodnes ma to neomrzelo a táto práca ma veľmi baví. Takže dá sa povedať, že si plním detský sen.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Inšpiráciou a vzorom sú pre mňa vždy ľudia, ktorí si v živote našli uplatnenie a svoje miesto. Je podľa mňa veľmi dôležité venovať sa práci, ktorá človeka napĺňa a neberie ju len ako povinnosť. Som rád, že som mohol takýchto ľudí stretnúť, či už v škole alebo počas práce.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Je ťažké vybrať len jednu oblasť. Ako som už spomínal, vždy sa snažím k projektom a práci pristupovať komplexne.

Jaké materiály upřednostňujete?
Nemám nejaké vyslovene obľúbené materiály. Je to individuálne a záleží to od rôznych okolností. Každý materiál má svoje špecifiká a možnosti, ktoré treba poznať. Len ak poznáme dobre materiály, s ktorými pracujeme, môžeme ich použiť na vhodných miestach a dosiahnuť tak požadovaný výsledok.

Doporučil byste svůj obor dalším mladým a proč?
Určite by som ho odporučil, ale zároveň musím povedať, že každý by si mal nájsť odbor a prácu, ktorá ho baví a prináša mu radosť. Architektúra a stavebníctvo je krásne odvetvie s veľkým množstvom oblastí, ktorým sa dá venovať. Je to zaujímavá a tvorivá práca, za ktorou možno nájsť hmatateľné výsledky.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Musím priznať, že nie vždy sa mi to darí kompenzovať. Rád však čítam, počúvam hudbu, cestujem a počas dňa sa snažím čo najviac chodiť pešo a byť na čerstvom vzduchu.

Vítěz kategorie Detail v Memoriálu Antonína Fajkoše 2017

by

Student pátého ročníku Stavební fakulty STU Bratislava, Bc. Jakub Vančo, zvítězil v Memoriálu Antonína Fajkoše v kategorii Detail. Do soutěže přihlásil svou závěrečnou bakalářskou práci, ve které řešil projekt bytového domu ve stupni realizační dokumentace. Jeho práce zahrnovala konstrukční detaily a řešila tepelně technické vlastnosti jednotlivých prvků i celého objektu. Odborným garantem byl Ing. Kamil Binek.

Na soutěžním projektu porota ocenila nejen správnost řešení, které je automaticky předpokládáno, ale zejména jeho komplexnost, při zachování přehlednosti a srozumitelnosti. Pojďme se s autorem vítězné práce seznámit blíže…

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
Práca bola spracovaná ako bakalárska práca s tým, že som na nej pracoval už počas predošlých ateliérových tvorieb.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
Pre projekt bola jediná limitujúca požiadavka, aby bol riešený ako bytový dom. Ďalej som mal pri návrhu „voľnú ruku“, kde ma limitoval už len pozemok, ktorý som si zvolil sám.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Pri návrhu som použil skúsenosti, ktoré som získaval postupne počas štúdia. Vychádzal som najmä z predmetu „Konštrukcie pozemných stavieb“, kde som jednotlivé detaily vytváral. Samozrejme som pri tom použil konštrukčné zásady, ktoré odporúčajú jednotlivý výrobcovia pre zvolenú materiálovú bázu.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Určite to bolo dosť náročné, ale keďže som bol v pozícii študenta, mal som možnosť jednotlivé detaily konzultovať s ľuďmi, ktorý sa touto tematikou zaoberajú v praxi.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Jeho úloha bola konzultačná, teda ma pri práci len usmerňoval a kontroloval, či nerobím zásadné chyby.

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Od svojho konzultanta som sa dozvedel o Memoriálu Antonína Fajkoše, ktorý je zameraný na strechy. A keďže som sa vo svojej práci zameral na detaily strechy, rozhodol som sa do súťaže prihlásiť.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Študentských súťaži som sa v minulosti nezúčastňoval, takže som v tejto oblasti nemal veľa skúseností.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Strešným konštrukciám sa špeciálne nevenujem, ale pre tvorbu detailov som si ich vybral hlavne pre variabilitu riešenia a v neposlednom rade pre ich dôležitú funkciu.

Jaké je Vaše současné působiště?
Momentálne som študent na STU Stavebná fakulta v Bratislave, kde študujem inžiniersky odbor „Nosné konštrukcie stavieb“ – ľudovo povedané statika.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Bakalárske štúdium som absolvoval v odbore „Pozemné staviteľstvo a architektúra“, kde si myslím, že som nadobudol dostatok informácii v tomto smere. Ďalej som si chcel rozšíriť obzor v ďalších smeroch stavebníctva.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Vzorom sú pre mňa vždy ľudia, ktorý sa snažia so svojimi vedomosťami podeliť s ostatnými.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Momentálne sa zaujímam najmä o betónové konštrukcie, ktorým venujem ďalšiu záverečnú prácu.

Jaké materiály upřednostňujete?
Dnes sú veľkou témou obnoviteľné zdroje, samozrejme drevo ako obnoviteľný materiál má v budúcnosti veľký potenciál. Ale ak chceme mať kvalitnú a funkčnú stavbu, musíme použiť aj ďalšie materiály, ktoré nie sú až tak šetrné k životnému prostrediu.

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
Určite by som to odporučil všetkým, pretože tu môžu prejaviť svoju kreativitu a inžinierske riešenie problémov.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Tak ako každý, tak aj ja mám svoje obľúbené koníčky medzi ktoré zaraďujem šport, najmä posilňovňu. Rád by som sa na tomto mieste poďakoval porote a sponzorom Memoriálu Antonína Fajkoše za ich odborné uznanie a ocenenie tejto práce.

Vítěz kategorie Junior Star v Memoriálu Antonína Fajkoše 2017

by

Již několik let je v rámci soutěže Memoriál Antonína Fajkoše vyhlašována speciální kategorie pro studenty nejnižších ročníků, kteří se ve stavebním oboru teprve rozhlížejí, aby je nasměrovala ke střechám. Letos titul Junior Star získal Bc. Matúš Harčár, student prvního ročníku inženýrského studia na Stavební fakultě Technické univerzity Košice. Do soutěže přihlásil svou bakalářskou práci „Železničná stanica Štrba – brána do Vysokých Tatier“. Odborným garantem byl doc. Ing. Marián Vertaľ, PhD.

Jednalo se o budovu navrženou podle principů udržitelného rozvoje na bázi přírodních materiálů, dispozičně rozdělenou na tři části. Autor v návrhu řešil tepelně technické posouzení střešního pláště a pomocí dynamické simulace posuzoval intenzitu denního osvětlení v prostoru odbavovací haly v závislosti na typu zasklení. V návrhu byl kladen důraz i na architektonické a výtvarné zpracování budovy tak, aby nenarušila vysokohorské prostředí, ve kterém se nachází. Zvolený koncept se povedl, což dokazuje vítězství práce také v hlasování veřejnosti na Facebooku, kde je hlavním kritériem vizuální dojem.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
Túto prácu som vypracoval v rámci mojej záverečnej bakalárskej práce.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
Vstupné požiadavky boli stanovené rozlohou objektu a úrovňou spracovania projektovej dokumentácie, v tomto prípade minimálne úroveň pre stavebné povolenie.

Z jakých podkladů jste vycházel?
V mojej práci mi asi najviac pomohla elektronická kniha od výrobcu CLT panelov Stora Enso. V nej som našiel rôzne detaily a riešenia kompletnej drevostavby od základov až po strešnú konštrukciu. Samozrejme, nie všetky typové detaily boli použiteľné pre môj návrh, ale po konzultácii s mojím garantom, som ich upravil pre svoje navrhované riešenie tak, aby boli použiteľné a plne funkčné.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Keď som začínal pracovať na tomto projekte mal som dve možnosti. Vypracovať základnú projektovú dokumentáciu pre stavebné povolenie, spraviť k tomu nejakú vizualizáciu a odovzdať to. No to spravidla nie je môj štýl a zvolil som si druhú možnosť. Posunúť tento projekt na trocha vyššiu úroveň a v tom mi pomohol aj môj garant. Okrem projektovej dokumentácii, ktorá zahrňovala výkresy základov, pôdorysov, rezov, strešného krovu, strechy a situácie som sa venoval aj dynamickej simulácii budovy, konkrétne simulácii denného svetla v danej lokalite a jeho vplyv na presklenú fasádu. Vďaka tejto simulácii som vedel ponúknuť prípadnému investorovi rôzne druhy zasklení a ich vplyv na činiteľ dennej osvetlenosti priestorov budovy v porovnaní s tepelnými ziskami prechádzajúcimi zasklením.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Môj garant je skvelý motivátor a odborník vo svojom odbore. Často ma svojimi radami namotivoval k tomu, aby som podal čo najlepší výsledok, a samozrejme, ak som si nevedel s niečím poradiť, vždy mi ponúkol riešenie, za čo mu ďakujem.

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Musím sa priznať, že to bol nápad môjho garanta a ja som sa tomu nebránil, keďže už dlhšie som mal sen zúčastniť sa nejakej súťaže aj mimo Slovenska.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Táto práca sa zúčastnila okrem vášho memoriálu aj súťaže ABF Slovakia Bakalár 2017, kde sa mi žiaľ nepodarilo uspieť. S inými projektami, vypracovanými mimo školského zadania, som sa zúčastnil ešte dvoch súťaží, ktoré sa niesli v duchu železničných staníc. To zrejme ovplyvnilo aj výber témy pre bakalársku prácu.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Myslím, že to bola skôr súhra okolností. Nedovolím si povedať, že sa zameriavam výhradne len na strešné konštrukcie.

Jaké je Vaše současné působiště?
Momentálne pokračujem v štúdiu na inžinierskom stupni v odbore pozemných stavieb. Popri škole pracujem ako projektant pozemných stavieb v miestnej firme Sudop Košice, a. s.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Už od malička som mal blízko k stavbám, keďže môj otec pracoval ako tesár. Keď som bol starší, tak som mal možnosť pár rokov počas leta pracovať na stavbách a strechách spolu s otcom, čo mi dalo bližší pohľad z praxe na samotnú výstavbu budov.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Pravdupovediac nemám žiadne vzory vo stavebníctve, ale ak to môžem nazvať ako vzor, tak to je môj starší kamarát Tomáš Venháč, na ktorého sa vždy viem obrátiť v prípade, že potrebujem vyriešiť problém, týkajúci sa rôznych stavieb.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Asi najviac ma v poslednom čase zaujíma problematika návrhu „nulových“ a aktívnych domov.

Jaké materiály upřednostňujete?
Uprednostňujem drevo a iné ekologické materiály.

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
Áno odporučil, ale iba v prípade, že majú o to záujem. Som názoru, že by sa ľudia mali venovať tomu, k čomu majú najbližšie a čo ich robí šťastnými. Vtedy je vidieť aj na výsledku práce, že je to robené s kúskom srdca.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Keďže moja práca a štúdium pôsobí skôr na psychické vyťaženie, uprednostňujem rôzne fyzické aktivity. Napríklad zjazdová cyklistika, posilňovňa, turistika, príležitostný tenis. Okrem toho sa venujem aj hobby fotografovaniu a autám, takže často krát ma nájdete aj s rukami od oleja.

Slova pana Harčára svědčí o jeho jasné představě o životě. Možná to nebude přímo specializace na střechy, ale kdo ví… V každém případě v Košicích vyrůstá mladík, připravený věnovat se své práci srdcem, a to je pro stavařinu dobrá zpráva. K dosaženému úspěchu mu gratulujeme!

Vítěz kategorie Textová práce v Memoriálu Antonína Fajkoše 2016

by

Již šestý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce, mající souvislost se střechami. V kategorii Textová práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Marek Vilášek z Fakulty architektury ČVUT Praha s prací Problematika vlivu větru na střešní konstrukce. Vítězná práce se zabývala zejména efektem sání, jak na ploché střešní konstrukci, tak na šikmých střechách do sklonu 30°, kde jsou projevy nejmarkantnější.

 Autorovi vítězné práce, Markovi Viláškovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
Práci jsem zpracovával jako seminární úkol do předmětu Pozemní Stavitelství 5, zaměřující se na poruchy staveb a jejich nápravu. Vedoucím práce a konzultantem byl pro mě Ing. Marek Novotný, který mi s danou problematikou velmi pomohl.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
Práce byla zaměřená na úplné pochopení zvoleného problému a nalezení vhodného řešení. Bylo tedy důležité problém správně charakterizovat, popsat poruchu a analyzovat její příčinu. Rozsah práce se měl pohybovat okolo 15 stran textu, doplněného obrazovým materiálem.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Nejdůležitějším podkladem pro mě byly samozřejmě školní přednášky, týkající se této problematiky. Dále mi také pomohly skripta Ing. Zdeňka Kutnara a Ing. Marka Novotného. Opravdovým přínosem k pochopení a řešení problému byla kniha Understanding housing defects od autorů Marshalla Duncana a Dereka Worthinga.

Jak náročné bylo zpracování úkolu a co všechno zahrnoval?
Ponoření se do problematiky a pochopení problémů mi zabralo docela velké množství času. Nejtěžší byla počáteční fáze hledání vhodných zdrojů a referencí a shromažďování podkladů pro nalezení vhodného řešení.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Pan Ing. Marek Novotný mi byl rádcem zejména v otázce rozsahu práce a jejího zaměření. Pomohl mi vybrat téma a doporučil mi několik dobrých zdrojů na začátek. V pozdější fázi mi asistoval s ověřením správnosti zvoleného řešení a faktických informací.

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Učinil jsem tak na popud vedoucího mé práce, pana Ing. Marka Novotného.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Ano, soutěží se účastním pravidelně, ať už studentských nebo veřejných. Zejména se však jedná o soutěže zaměřené na architekturu nebo design, takováto odborná soutěž byla pro mě novinkou.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Jednalo se zcela o souhru okolností, seminární práce byla zaměřena na poruchy staveb. Zvolené téma tedy bylo jednou z mnoha možností. Musím však přiznat, že mě daná problematika opravdu zaujala a nabyté znalosti jsem posléze zúročil v bakalářské práci.

Jaké je Vaše současné působiště?
V současnosti studuji na Fakultě architektury na ČVUT. V těchto dnech si rozšiřuji obzory v rámci programu Erasmus na škole KU Leuven v belgickém Gentu.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Od malička jsem tíhnul ke kreativní práci, ale také k činnostem technického charakteru. Na architektuře je skvělé, že se v ní tato témata propojují, byla proto jasnou volbou.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Vzorů je mnoho, v poslední době jsem fascinován prací s atmosférou, vnímáním prostoru a materii jako takovou. Mými vzory jsou v tomto zejména Peter Zumthor, Carlo Scarpa, Richard Serra a z českých zástupců například Jan Šépka nebo Miroslav Šik. Naopak spektakulární architektura poplatná době mě nechává zcela chladným.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Na toto jsem zčásti odpověděl v minulé otázce. Z technických problémů mě zajímají řešení rekonstrukcí u historických objektů, zejména správná aplikace původních technik a jednoduchých, ale funkčních principů, respektujících původní stavbu. V problematice střech mě v poslední době velmi zaujaly střešní tašky od společnosti Tesla vizionáře Elona Muska, které jsou schopné vyrábět elektrickou energii při zachování estetické kvality.

Jaké materiály upřednostňujete?
Nejsem vyhraněný vůči žádným typům materiálů ani výrobcům. Myslím si, že vždy záleží na kontextu, ve kterém stavba vzniká a samozřejmě také na finančních možnostech.

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
Zájemcům o studium architektury bych mohl vzkázat pouze to, aby si důkladně rozmysleli, jestli je to doopravdy to, co v životě chtějí. Vidím v prvních ročnících mnoho lidí, kteří mají zkreslené představy o výkonu architektonického řemesla. Tato práce by měla být posláním, které člověk vykonává se svou maximální snahou, jinak postrádá smysl.

Čím kompenzujete studijní vytížení?
Na architektuře je skvělé to, že práce je pro vás zároveň koníčkem. Ovšem ve chvílích, kdy se jí nevěnuji, rád trávím čas sportem, v přírodě nebo s přáteli. Je důležité si udržovat zdravý odstup a nadhled, jinak vás architektura zcela pohltí, což má neblahé důsledky pro kreativitu i osobní život.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v profesní kariéře.
Alena Georgiadisová

Vítěz kategorie Grafická práce v Memoriálu Antonína Fajkoše 2016

by

Již šestý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce, mající souvislost se střechami. V kategorii Grafická práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Branislav Sulír ze Stavební fakulty TU Košice s prací Obnova historickej budovy – kúpelný dom Tatranská Lomnica.

 Oceněná práce zahrnovala kompletní obnovu památkové budovy, která byla v průběhu 120 let zdevastovaná jak zubem času, tak špatnou údržbou. Řešena byla kompletní obnova do původního stavu se zachováním a dobudováním původních konstrukcí, při současném splnění platných požadavků na přechodné ubytování, požární bezpečnosti a stavební fyziku.
Autor vítězné práce, Ing. Sulír, není v Memoriálu Antonína Fajkoše žádným nováčkem, ve čtvrtém ročníku zvítězil v kategorii Junior Star. Položili jsme mu proto několik otázek, které se týkají jak vítězného projektu, tak i toho, co se v jeho životě za dva roky, které uplynuly od předchozí výhry, událo.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
Projekt kúpeľného domu v Tatranskej Lomnici bol vypracovaný v rámci diplomového ateliéru, aj keď o danej budove sme s vedúcim práce uvažovali už na konci bakalárskeho štúdia. Podklady vo forme pohľadníc, pôvodnej projektovej dokumentácie a informácií o stavbe a jej architektovi som teda začal zbierať v archívoch už mesiace pred oficiálnym zadaním práce.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
Projekt bol ohraničený témou práce, ktorá niesla oficiálny názov historická budova, avšak konkrétna budova kúpeľného domu bola zaradená aj medzi pamiatkové budovy, čo ovplyvnilo celý priebeh navrhovania. So štruktúrou obnovy pamiatkovej budovy mi bol veľmi nápomocný Ing. arch. Miroslav Čech, ktorý má rozsiahlé skúsenosti s obnovou budov a kúpeľnými zariadeniami. Ďalšie obmedzenia teda vznikali pri zachovaní pôvodných zariadení, akými sú sauny, balneoterapeutické zariadenia, bazénové teleso, hygienické zariadenia a ambulancia lekára. Tie si vyžadovali špeciálnu pozornosť a návrh musel spĺňať hygienické a typologické požiadavky, čo bolo vcelku náročné, keďže za 120 rokov, odkedy bola budova postavená, sa normy pre navrhovanie podstatne zmenili. Ďalšou podmienkou, ktorú pán architekt určil, bolo zrealizovanie prechodného ubytovania pre aspoň 45 osôb, keďže v pôvodnej budove sa nenachádzali žiadne izby na ubytovanie návštevníkov, bola to skutočná výzva. V neposlednom rade bolo potrebné vyhotoviť plnohodnotné reštauračné zariadenie s kuchyňou a samozrejme technické miestnosti slúžiace nielen na plynulý chod ubytovacej a rekreačnej časti, ale aj na chod bazéna, bolo teda nutné vytvoriť a osadiť technológiu bazéna. Celý návrh trval približne rok a všetky podmienky boli nielenže splnené, ale boli navrhnuté tak, aby sa zmestili do pôvodnej budovy bez akejkoľvek zmeny tvaru a vizuálu budovy. Návrh budovy kúpeľného domu je teda vizuálne identický s budovou spred 120 rokov, avšak spĺňa všetky novodobé požiadavky, ktoré sú kladené na takéto zariadenia.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Podklady boli prevažne vo forme archívnych záznamov, z tých som začal čerpať hlavne poznatky o budove, teda typ architektúry a informácie o samotnom architektovi, ktorý ju navrhol, typ stavby, obsah miestností a zariadení v budove, myšlienku výstavby a investora. Architektom budovy kúpeľného domu bol Gedeon Majunke, prezývaný takisto „Architekt Tatier“, ten sa narodil a pôsobil v Spišskej Sobote, pátral som teda prevažne tam. Veľkú časť projektovej dokumentácie som objavil práve na pamiatkovom úrade práve v Spišskej Sobote, obsahovala nielen pôdorysy, rez a pohľady, ale aj záznamy o tom, ako budova v priebehu rokov chátrala. Záznamy obsahovali statické posudky zo 60. ale aj z konca 90. rokov minulého storočia, ktoré dávali do pozornosti, aké jednoduché úpravy mohli zabrániť tomu, aby sa z tejto budovy stala zrúcanina, akou je dnes.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Ako som spomenul vyššie, kúpeľný dom je v Tatranskej Lomnici už 120 rokov, avšak je z neho zrúcanina. Zachovalo sa len 17 % z pôvodnej budovy, keďže v roku 2014 nastala kompletná demolácia troch zo štyroch jeho traktov z dôvodu dezolátneho stavu základových konštrukcií. Tie boli, podla statického posudku z roku 1988, v dobrom stave, avšak strecha nie. Neustále podmáčanie a vymývanie základov dažďovou vodou zapríčinilo deformáciu a klesanie bočných traktov a tie museli byť odstránené. Hlavný trakt s bazénovým telesom sa zachoval vďaka tomu, že jeho základy sú hlboké až šesť metrov. Hlavným krokom bolo teda uvedenie budovy do pôvodného stavu, dať jej pôvodný tvar a vizuál, s tým mi pomáhala pani Ing. Anna Vašková, PhD., ktorú budova veľmi zaujala a aj keď nie je oficiálne uvedená ako konzultant tejto práce, patrí jej moja vďaka.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Rola garanta projektu, teda vedúceho práce pána doc. Ing. Mariána Vertaľa, PhD., bola v tomto prípade asi najdôležitejšia, keďže každý krok a posun bolo potrebné dôkladne premyslieť a v tom boli nápomocné jeho bohaté skúsenosti z hľadiska obnovy budov, ale aj stavebnej fyziky. Pán docent sa podieľal na celkovom priebehu návrhu až do úplného záveru, konzultovali sme spolu každý krok od návrhu konštrukcii, skladby obvodového plášťa, podláh, okien, až po kritické detaily, akými bola technológia bazéna a celkové riešenie spodného podlažia, ktoré bolo v rámci zakladania kritické. Samozrejme sa vedúci práce podieľal aj na návrhu vizuálnej a typologickej stránky a takisto bol autorom myšlienky zachovať pôvodnú architektúru interiérových častí, týkalo sa to hlavne maurskej bazénovej a vstupnej haly.

Proč jste se tentokrát rozhodl přihlásit svou práci do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Pred dvoma rokmi sa mi v tejto súťaži podarilo vyhrať titul Junior Star s návrhom železničnej stanice, chcel som teda zistiť svoj posun od bakalárskej práce. Odborná komisia udelila prvé miesto aj kúpeľnému domu, za čo som veľmi vďačný a odhodlaný napredovať ďalej v návrhu striech.

Motivovala Vás účast v Memoriálu Antonína Fajkoše k tomu, aby jste se více zajímal o střechy?
Určitým spôsobom áno, veľmi ma zaujíma riešenie tradičných striech, teda drevených krovov, ktoré sú najrozšírenejšie a niekedy veľmi komplikované z hľadiska návrhu, ale aj samotnej realizácie. Táto časť stavby si častokrát vyžaduje veľmi precízne a detailné vypracovanie, ale pri dodržaní zásad, ktoré sú často obrovským limitom. Ale krovy ako také vždy poskytujú viac riešení a rôzne varianty vyhotovenia. Strechy sú teda náročné, čo sa týka návrhu, ale ak sa vyhotovia správne, poskytnú budove ochranu na desiatky a v niektorých prípadoch aj stovky rokov.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Ako som spomínal, sú to hlavne krovy. V predošlej práci som riešil krov, ktorý mal manzardový tvar, tentokrát v téme kúpeľného domu bola kupola nad miestnosťou, ktorá mala viac ako desať metrov na šírku, ale aj na dĺžku. Bola to teda skutočná výzva vyhotoviť krov, ktorý bez podpier zastreší takýto rozsiahly priestor.

Jaké materiály upřednostňujete?
Z materiálov mám najradšej prírodné materiály, prípadne aspoň na prírodnej báze, teda je to hlavne tehla, drevo, kameň a podobne. Častokrát sa však čisto prírodný materiál použiť nedá, navrhujem teda kombinácie tehly a minerálnej vlny, hlavne vďaka dobrým fyzikálnym vlastnostiam, hlavne čo sa týka odvodu vodnej pary – difúzne otvorená konštrukcia.

Jaké je Vaše současné působiště?
V súčasnosti pôsobím v malej podtatranskej firme, ktorá sa zaoberá prevažne projekciou rodinných domov. Častokrát sú to aj luxusnejšie vily, ktoré majú komplikované zastrešenie, a práve tam si užívam zložité tvary striech s množstvom vikierov a neobvyklých detailov. Stále sa je čo učiť, ale mám rád takéto výzvy.

Objevil se za dva roky, které uplynuly od našeho posledního rozhovoru, ve Vašem profesním životě nějaký nový vzor?
Som stále verný architektovi Tatier – Gedeonovi Majunkemu, ktorý bol mojím vzorom už počas bakalárskej a diplomovej práce. Jeho návrhy budov sú architektonicky, typologicky a konštrukčne zvládnuté naozaj brilantne a väčšina pretrvala až dodnes, aj keď sa ich vek pohybuje v rozmedzí od 100 do 135 rokov.

Doporučil by jste i dnes, s novými zkušenostmi, svůj obor budoucím studentům?
Určite áno, staviteľstvo je veľmi zaujímavý a vďačný odbor, ktorý má budúcnosť, keďže každý chce a potrebuje niekde bývať, pracovať, nakupovať a podobne. Navyše, ak človeka daný odbor baví, tak sa práca stáva aj jeho koníčkom. Treba si vziať na vedomie to, že ak sa budova navrhne správne a dobre, človek v nej potom aj rád trávi čas, či už je to čas pracovný, alebo voľný.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Prácu si rád kompenzujem športom, prevažne je to cyklistika, beh, posilňovanie a v neposlednom rade aj turistika, keďže Tatry mám hneď poruke. Takisto rád trávim čas pri dobrej knihe, tu však prevažuje beletria nad odbornou literatúrou. Nepohrdnem ani cestovaním, kde čerpám inšpiráciu a poznatky zo skvostov slovenskej, ale aj zahraničnej architektúry.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v profesní kariéře.
Alena Georgiadisová