Rozhovor

Již po druhé byl v rámci Memoriálu Antonína Fajkoše (soutěž pro studenty vysokých škol na téma střechy) udělen titul Junior Star, který je vyhrazen studentům nejnižších ročníků. Letos jej získal Bc. Martin Múčka ze Stavební fakulty VUT Brno s prací Analýza a návrh sanace krovu kostela.

Objektem jeho práce byl kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici, jehož krov vykazoval poruchy. Cílem bylo vytvořit výpočtový model složité prostorové prutové konstrukce, který bude reagovat na zatížení podobně, jako se projevuje reálná konstrukce. Ve své práci proto provedl statickou analýzu krovu, který prodělal řadu stavebních zásahů ovlivňujících tuhost, posoudil vybrané části konstrukce a navrhnul způsob sanace.
Autorovi vítězné práce, Martinu Múčkovi, Jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Jednalo se o bakalářskou práci. Jako cíl jsem si vytyčil sestavení výpočtového modelu konstrukce historického krovu z poloviny 18. století. Tento krov byl bohužel již při svém vzniku navržen nevyhovujícím způsobem. Následně jsem provedl statickou analýzu, odhalil jsem kritická místa a stručně i navrhnul sanaci.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Limitujících podmínek bylo mnoho, jelikož se jednalo o stavbu, která skutečně stojí. Z toho vyplývají přirozené omezení, ať už z pohledu prostorového uspořádání, míry degradace jednotlivých částí, až po různé zásahy v průběhu historického vývoje. Tohle všechno bylo pro mě velkou výzvou. Přesto bylo nutné přijmout mnohá zjednodušení, aby bylo možné vyhovět rozsahu bakalářské práce.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Vycházel jsem především z průzkumu a zaměření, které jsem sám provedl. Dále potom z některých projektů oprav v minulosti, které jsem měl k dispozici, ze vzpomínek pamětníků apod. Co se týče zpracování, tak v tom mi byl velkou podporou můj vedoucí práce Ing. Rostislav Zídek, PhD. Uplatnil jsem pochopitelně také mnohé znalosti nabyté studiem stavební fakulty.“

Jak náročné bylo zpracování projektu a co všechno zahrnoval?
„Jak jsem již zmínil, šlo především o sestavení výpočtového modelu v softwaru, který by vystihoval reálnou konstrukci co nejvěrněji. Jeho správnost jsem pak potvrdil srovnáním s chováním reálné konstrukce. Dále jsem srovnal efekt stavebních zásahů, kterými krov prošel ve své minulosti. Nejzávažnější problémem bylo velké namáhání vaznic, uložených ve zděném štítě. Ten jsem však vyřešit nedokázal, poněvadž se jednalo o složité spolupůsobení více materiálů s neznámými parametry. Navrhnul jsem proto řešení jiného vážného problému.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Protože se týká tématu střech. Já jsem svou práci na toto téma zpracoval a tak jsem chtěl zkusit štěstí.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„S touto prací jsem se účastnil ještě soutěže v rámci Studentské vědecké a odborné činnosti.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Víceméně šlo o souhru okolností, ačkoli mi zvláště historické krovy přirostly k srdci.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V současnosti končím inženýrské studium na stavební mechanice v Brně.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„V mém rozhodování při volbě oboru zřejmě sehrál roli fakt, že můj otec pracuje jako projektant v oblasti dřevěných příhradových vazníků a jeho otec byl tesař. Díky tomu jsem se mohl se dřevem, střechami a částečně statikou setkat už dříve. Tato témata jsem si oblíbil a ve studiu dále prohluboval.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„V současnosti se chci zaměřit na dynamické jevy v konstrukcích, na jejich modelování a algoritmizaci. Věřím, že se k historickým krovům vrátím v budoucnosti ve své praxi, protože je to problematika nádherná, která dýchá poctivým řemeslem. Ale to asi čtenářům tohoto časopisu nemusím vysvětlovat.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Jednoznačně jsem si oblíbil dřevo, ale jako budoucí statik musím být připraven i na beton a ocel.“

Doporučil byste svůj obor dalším mladým a proč?
„Samozřejmě. Člověk získá vhled do staveb kolem sebe a na jejich realizacích se může i podílet.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Rád hraju stolní hry a krom toho se aktivně podílím na dobrovolnických projektech, např. na akci SummerJob.“

Gratulujeme k dosaženému ocenění a přejeme mnoho zajímavých projektů!

Již pátý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii Textová práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Michal Šida, PhD., z Stavební fakulty STU Bratislava s prací ‚Príspevok k riešeniu protisnehovej ochrany šikmých striech‘.

Autorovi vítězné práce, Michalu Šidovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Moju víťaznú prácu som spracovával v rámci záverečnej práce doktorandského štúdia – dizertačnej práce.“

Byly pro práci zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Zadanie mojej dizertačnej práce bolo spočiatku dosť široké a až časom sa jej smerovanie vykryštalizovalo. Bolo potrebné si spraviť rešerš, čo v tejto problematike u nás aj vo svete bolo už riešené, a samozrejme bolo potrebné zvážiť si aj možnosti na vykonanie experimentálnej časti dizertačnej práce, ktorá by mala byť v rámci technických univerzít jej neoddeliteľnou súčasťou. Pri obhajobe dizertačného projektu, čo je tuším v treťom semestri doktorandského štúdia, sa stanovujú ciele a metodika dizertačnej práce, ktoré už definujú finálny obsah a zameranie práce.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Informácie k danej problematike mojej dizertačnej práce som čerpal hlavne zo zahraničnej literatúry (USA, Kanada, Škandinávia, Japonsko), nakoľko sa u nás tejto problematike nikto nevenuje. Musím však spomenúť profesora Kollára zo Stavebnej Fakulty STU a jeho štúdiu s názvom ‚Equilibrium and movement of snow mass in and beyond the zone of translantional roof structures‘, ktorú som použil ako podklad pre kapitolu ‚Teoretická analýza pohybu snehu po streche a pri páde zo strechy‘, kde som analyzoval pohyb snehu na streche s použitím základných pohybových zákonov, berúc do úvahy statický koeficient trenia medzi snehovou vrstvou a strešnou plochou.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Spracovanie dizertačnej práce bolo dosť náročné, nakoľko som k práci nemal prakticky žiadne podklady a ani žiadne laboratórne vybavenie. Rovnako aj fakt, že niektorí kolegovia z brandže si mysleli a možno ešte aj myslia, že riešenie tejto problematiky je zbytočné. Naštastie sa mi podarilo absolvovať stáž v Colorade USA, kde som dostal možnosť spracovať veľkú časť experimentálnej analýzy mojej práce v súvislosti s laboratórnym meraním nosnosti vybraných typov snehových zachytávačov, používaných na Slovensku. Ďalej som dostal pomocnú ruku od spoločnosti Metrotile CE, s. r. o., konkrétne od Ing. Orolína, na ďalšiu časť experimentálnej analýzy, konkrétne na meranie koeficientu trenia medzi snehom a vybranými typmi strešných krytín. Nemôžem nespomenúť ani veľkú podporu a dôveru môjho školiteľa profesora Oláha pri následnom spracovaní teoretickej analýzy a nameraných výsledkov, a taktiež s vyvodením záverov pre inžiniersku prax.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Vedel som o tejto súťaži, nakoľko sa už pravidelne zúčastňujem konferencií organizovaných spoločnosťou A.W.A.L., s. r. o., kde sa víťazi tejto súťaže vyhlasujú. Tak som si povedal prečo to neskúsiť?“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Zúčastnil som sa študentskej súťaže ŠVOČ ešte ako študent bakalárskeho štúdia, kde sme so spolužiakom postúpili až do československého kola, a zúčastnil som sa konferencií pre doktorandov Juniorstav, organizovaných Stavebnou fakultou VUT Brno, kde sú vyhodnocované najlepšie prednášky.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešným konštrukciám som sa začal venovať špeciálne na doktorandskom štúdiu pod vedením prof. Ing. Jozefa Oláha, PhD., a venujem sa im momentálne aj profesne.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Momentálne pôsobím v expertnej a projektovej kancelárii A.W.A.L., s. r. o.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Na gymnáziu som vedel, že chcem študovať nejaký technický odbor, bavila ma matematika a fyzika. Dosť som ako študent chodil po brigádach na stavbách, preto mi z toho vyšla stavebná fakulta. To, že som si vybral v rámci doktorandského štúdia ako školiteľa profesora Oláha a tým aj smerovanie k strechám, bola trošku aj náhoda, ale aj fakt, že mal vypísané témy, ktoré boli veľmi prakticky zamerané. Samozrejme tento krok vôbec neľutujem.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Samozrejme mám. Jednoznačne prof. Ing. Jozefa Oláha, PhD., ktorý mi dal mi veľa po odbornej ale i ľudskej stránke.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Baví ma diagnostika porúch strešných plášťov, a zaujímajú ma inovatívne riešenia v tejto oblasti.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Uprednostňujem kvalitné materiály, čisté a systémové riešenia od výrobcov, čo ponúkajú kvalitnú technickú podporu. Veľmi mám rád plechovú falcovanú krytinu, kvalitnú klampiarsku prácu a drevo.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Myslím si, že každý by mal nájsť svoju vášeň a to, čo ho baví, sám. Mladým teda môžem doporučiť: Robte čo vás baví a choďte si za svojim snom.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Najviac sa odreagujem športom. Hrám futbal, dokonca ešte súťažne, občas zájdem s kolegami na squash, lyžujem, sem tam turistika a cestovanie.“

Již pátý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii Grafická práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Michal Klenovič z Fakulty stavební STU Bratislava s prací Rodinná farma – Výrobňa vína.

Víno je v současnosti velmi oblíbenou pochutinou, takže se rozhodl zpracovat svůj projekt pro realizaci stavby právě pro výrobnu vína. Jako lokalita je zvolena obec Šintava, která má k výrobě vína velmi blízko. Nacházejí se zde vinohrady, které budou sousedit s navrhovaným objektem, situovaným na konci obce ve svažitém terénu. Má dvě podzemní a dvě nadzemní podlaží. Součástí objektu je také dům majitele. V budově se nacházejí výrobní a administrativní prostory, a také prostory pro občasné ubytování a společenské akce.
Zastřešení hlavní budovy je řešeno obloukovou střechou, jejíž nosnou konstrukci tvoří obloukové nosníky z lepeného lamelového dřeva. Další střešní konstrukcí je jednoplášťová pochůzná střecha, která zároveň slouží jako terasa. Její nosná část je tvořena prefabrikovanými dutinovými stropními panely. Oproti tomu střecha bytu majitele je navržena obdobně jako oblouková střecha, a to dřevěnými příhradovými vazníky. A jako střecha je řešena i vrchní terasa bytu majitele, která má nosnou konstrukci ze dřevěné desky z křížem lepeného dřeva.
Autorovi vítězné práce, Ing. Michalu Klenovičovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„V tomto prípade išlo o moju diplomovú prácu v odbore Architektonické konštrukcie a projektovanie na Katedre konštrukcií pozemných stavieb.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„V podstate zadaním neboli definované nejaké špecifické podmienky. Ale určité podmienky vzhľadom na typ stavby museli byť dodržané. Malo ísť o rodinnú farmu. A tomu mal svojou veľkosťou aj projekt zodpovedať. Rovnako celé zázemie výroby, skladovania, ochutnávok a prípadné ubytovanie hostí má svoje limity a podmienky. Všetko ostatné, čo sa týka architektúry a celkového využitia (teda nie iba na výrobu), mi školiteľ doc. Ing. Imrich Mikolai, PhD., neobmedzoval.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„V prvom rade som vychádzal z nadobudnutých podkladov počas štúdia na STU v rámci jednotlivých predmetov. Jednoznačne bolo potrebné rešpektovať zákony, normy, predpisy a pod. Pre každý jeden špecifický problém bolo potrebné nájsť špecifické riešenie. Ako dobre projektanti vedia, tak každý projekt je výnimočný a má jedinečné riešenie problémov. Takže bolo potrebné určité veci konzultovať hlavne s odborníkmi, ako napríklad s mojím školiteľom nebo statikom Ing. Kristiánom Sógelom, PhD.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zadanie bolo vypracovať realizačný projekt na zadanú tému, čo je vždy náročné. Celkovo som na projekte pracoval jeden rok. Počas zimného semestra som spracovával hlavne dispozičné riešenie a nadväznosť jednotlivých priestorov. Bolo potrebné si ujasniť nosný systém, použité materiály a kritické detaily a v neposlednom rade ujasniť si architektúru stavby a jej umiestnenie. V letnom semestri bolo potrebné sa naplno pustiť do výkresovej dokumentácie, výpisov, tepelno technických posudkov a riešenia kritických detailov. Všetko bolo potrebné kvalitne spracovať, keďže jedno s druhým úzko súvisí. Stavba je navrhnutá ako objekt pre výrobu, skladovanie výrobkov, organizovanie ochutnávok a akcií s príležitostným ubytovaním. Súčasťou projektu je aj bývanie pre majiteľa. Celkovo by som projekt hodnotil ako náročný.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Takúto možnosť mi ponúkol môj školiteľ. Veľmi ma v tom podporil aj spolu so statikom vzhľadom na výsledný tvar strešnej konštrukcie, ktorý je celkom zaujímavý. V podstate som ale nepredpokladal takýto výsledok, no som veľmi rád za víťazstvo.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Svoju prácu na predmete ateliérová tvorba som prihlásil do súťaže, ktorá sa orientovala na prevetrávané fasády. Vzhľadom na tú skúsenosť som tento typ fasády použil aj vo svojej diplomovej práci.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„V podstate to nebol zámer venovať sa špeciálne konštrukcii strechy, ale celé sa to tak vyvinulo, že strecha je celkom zaujímavá. Takže išlo len o šťastnú súhru okolností.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Hneď po skončení školy som si našiel zamestnanie a pracujem v projekčnom ateliéry K2 projekt, s. r. o. Tu sa venujem hlavne projekčnej činnosti novostavieb, rekonštrukcií a príležitostne návrhom interiérov.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Stavebníctvo ako také ma vždy veľmi lákalo. Už ako svoju strednú školu som si vybral stavebnú priemyslovku (Stredná priemyselná škola Dušana Samuela Jurkoviča v Trnave), kde som bol správne vedený svojimi učiteľmi, ktorým by som chcel týmto zároveň poďakovať. Čo to som si aj odrobil na stavbách počas letných brigád, takže rozhodovanie o ďalšom smerovaní môjho štúdia bolo jednoduché. Projektovanie ma bavilo na škole a rovnako je tomu aj teraz v praxi.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Myslím, že som stretol počas štúdia množstvo odborníkov u nás v škole, ale konkrétny vzor nemám.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Momentálne sa neorientujem iba na jednu konkrétnu problematiku. No v súčasnosti sa najviac venujem rekonštrukciám a obnovám stavieb.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Veľmi rád používam vo svojich prácach drevo. Je to pre mňa základný materiál, ktorý použijem vždy, ak sa dá. V súčasnosti sa návrhmi približujeme spolupôsobeniu človeka a prírody a drevo je v tomto veľmi dôležitý prírodný materiál. Samozrejme v dnešnom stavebníctve sa nepoužívajú iba prírodné materiály, a preto rád pracujem aj s kombináciou oceľ-drevo-sklo.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Ak má niekto blízko k stavebníctvu, tak určite by som mu odporučil svoju fakultu, na ktorej je možné študovať viacero zaujímavých odborov.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Pracovné vyťaženie je v začiatkoch v praxi určite veľké, keďže je to trošku o niečom inom ako v škole. Treba v začiatkoch poriadne ako sa hovorí ‚zamakať‘. Ale samozrejme treba aj oddychovať a relaxovať. Ja rád oddychujem aktívne. Takže ak celý deň pozeráte do monitorov, tak som po práci alebo cez víkend rád, keď sa tomu môžem vyhnúť. Veľmi rád sa venujem futbalu a láka ma tiež aj box. No v neposlednom rade čas strávený s rodinou, snúbenicou a priateľmi. To je pre mňa relax. Na záver by som rád poďakoval svojmu školiteľovi doc. Ing. Imrichovi Mikolaiovi a statikovi Ing. Kristiánovi Sógelovi, ktorí majú svoj podiel na výsledku. Ďakujem za rady a predané skúsenosti.“

Gratulujeme k vítězství a přejeme mnoho zajímavých projektů!

Alena Georgiadisová
Sdružení Memoriálu
Antonína Fajkoše, z. s.

Stavařina je hmatatelnější…

V právě skončeném pátém ročníku Memoriálu Antonína Fajkoše 2015 byl nejsilněji obsazenou kategorií Detail. Sešlo se zde celkem deset prací v rozsahu od celých projektů až po samostatné detaily. Vítězem se nakonec stal Štěpán Karlík ze Stavební fakulty VUT Brno, který do soutěže poslal detail jediný. Přesto zvítězil. Porotu přesvědčila technická správnost jeho řešení, úroveň grafického zpracování a také přehlednost, při zachované vypovídající hodnotě.

Soutěžní detail zachycoval atiku vegetační střechy Administrativního objektu v Brně-Husovicích a byl součástí stavebně technické dokumentace novostavby. Předmětná stavba je řešena v systému monolitického železobetonového skeletu s plochými vegetačními střechami. Má čtyři nadzemní podlaží a podzemí hromadné garáže.

Rádi bychom vám aurora vítězného detailu, Štěpána Karlíka, blíže představili:

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail byl součástí mé diplomové práce.“

– Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Žádné limitující vstupní požadavky nebyly zadány. Jediným limitem byla má fantazie… a taky územní plán.“

– Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal jsem hlavně z přednášek a norem a taky z konzultací s vedoucím práce. V neposlední řadě i z všemožných ‚pajců‘, ze kterých se člověk dozví, jak se to dělat nemá.“

– Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zpracování celé diplomové práce zabralo asi rok. Samotný detail ovšem byla práce asi tak na dvě odpoledne.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Hlavně kvůli naléhání svého vedoucího diplomové práce Ing. Lubora Kalouska, Ph.D., za což mu patří můj dík. Lubore díky!“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„S touto prací ne, ale s bakalářkou jsem se účastnil SVOČ. Tam jsem samozřejmě nebodoval, ale snad jsem aspoň pobavil.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Už z toho, že po roce doktorského studia stále nemám zvolené téma disertační práce, vyplývá, že mám problém zaměřit se na nějakou konkrétní oblast stavebnictví. Dělám prostě všechno a nic pořádně.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Řekl jsem si, že si prodloužím dětství až do třicítky a nastoupil jsem na doktorské studium na Ústavu pozemního stavitelství VUT FAST v Brně.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Po gymnáziu jsem šel studovat informatiku, ale tam jsem rychle pochopil, že tudy cesta nevede, a po roce jsem nastoupil na Stavební fakultu. Ta mi totiž přišla oproti abstraktní informatice hmatatelnější. Líbilo se mi, že člověk může být kreativní a jsou po něm vidět výsledky.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Mým vzorem je Pepa Remeš, což už jsem mu říkal. Je autorem výborné Stavební příručky, kterou si v mém okolí koupil snad každý. Legendární je taky jeho detail terasy, který je na VUT dáván za vzor toho, jak má takový výkres vypadat, když je potřeba postrašit studenty.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„V současnosti se věnuji keramickým stěnovým panelům, tak řeknu, že ty.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Beton, podle rčení ‚Co Čech, to betonář‘.“

Doporučil byste svůj obor dalším mladým a proč?
„Obor je to určitě krásný. Ale těm, co chtějí někdy zbohatnout, bych ho určitě nedoporučil.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Zahálkou a nezřízeným pitím tvrdého alkoholu.“

Po našem rozhovoru sice pan Karlík nevypadá na budoucího adepta na lídra v oboru střech, nicméně ani on sám si není jist, kterou cestou se vydá. Třeba to bude nakonec bude právě ta střechařská. V každém případě mu v jeho profesi přejme mnoho úspěchů a gratulujeme k vítězství.

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V nové kategorii JUNIOR STAR byl letos jako nejlepší vyhodnocen Branislav Sulír ze Stavební fakulty Technické univerzity v Košicích, s prací Budova pre dopravu.

Ke své práci uvedl, že v posledních letech se znovu dostává do popředí tatranská architektura Gedeona Majunka. Budovy s charakteristickou hrázděnou konstrukcí ze začátku minulého století procházejí rekonstrukcemi a lákají nové návštěvníky. Tím se nechal inspirovat i on ve své práci – návrhu nádraží.
Autorovi vítězné práce, Branislavu Sulírovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Projekt samotnej železničnej stanice a jej zastrešenia som vypracoval v rámci ateliérovej tvorby bakalárskej práce s názvom budova pre dopravu.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Budova je navrhnutá vo Vysokých Tatrách v nadmorskej výške 1 258 m n. m., takže bolo nutné predpokladať s väčšími poveternostnými vplyvmi, ako je sneh či vietor, to sa odrazilo hlavne na usporiadaní krokiev a ich osovej vzdialenosti, ktorá je z toho dôvodu menšia. Takisto prvky samotného krovu sú navrhnuté s väčšou prierezovou plochou a vzdialenosti medzi podopretím jednotlivých prvkov boli zredukované. Ďalšou požiadavkou bolo začlenenie budovy do prostredia, teda do tatranskej architektúry, a to sa odrazilo na celom tvare budovy vrátane tvaru strechy.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Vychádzal som hlavne z dobových fotografií Vysokých Tatier, teda z architektúry, ktorú do Tatier priniesol Gedeon Majunke. Snažil som sa o to, aby budova zapadla do prostredia, samozrejme siahol som aj po odbornejšej literatúre a použil som napríklad knihu Tesařství – Tradice z pohledu dneš-
ka. Veľmi mi však pomohol odborný konzultant – vedúci práce Ing. Marián Vertaľ, PhD., ktorý mi neraz pomohol vyriešiť náročné detaily, konštrukčné a statické závady, motivoval ma a viedol do úspešného dokončenia práce.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Nepociťoval som výrazne veľkú náročnosť, riešenie tohto projektu bola moja srdcová záležitosť, keďže k samotným Tatrám mám veľmi blízky vzťah. Vždy ma fascinovala aj ich história, ktorá je úzko spätá s výstavbou, preto som sa rozhodol pre takúto budovu. Samotný návrh, projektovanie a modelovanie ma z toho dôvodu veľmi bavilo.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Do súťaže som sa neprihlásil sám, ale bol to práve môj vedúci práce, ktorému samozrejme patrí moja veľká vďaka.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešné konštrukcie patria medzi moje najobľúbenejšie. Už od strednej školy sa snažím vyberať si na ročníkové a semestrálne práce čo najzložitejšie konštrukcie krovov, keďže mám veľmi kladný vzťah k ich riešeniu, projektovaniu a modelovaniu. Občas sa samozrejme podarí riešiť aj reálne konštrukcie krovov, ktoré je nutné rekonštruovať či kompletne prerobiť, takúto možnosť si rovnako náramne užívam.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V súčasnosti pokračujem v štúdiu druhého stupňa na Stavebnej fakulte Technickej univerzity v Košiciach v odbore Tvorba budov a prostredia.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Rozhodol som sa tak už na základnej škole, fascinovali ma technické smery. Začal som teda študovať pozemné stavby na strednej priemyselnej škole. Na základe toho som pokračoval ďalej v štúdiu v rovnakom odbore aj na Technickej univerzite, kde som objavil veľkú záľubu práve v technickom riešení konštrukcií. Preto som sa v rámci bakalárskej práce rozhodol dôkladne spracovať práve konštrukciu krovu.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Vo svojom obore nemám vzor, ktorý by ma nejako výrazne ovplyvňoval. Samozrejme sa rád inšpirujem stavbami a ľuďmi, ktorí vytvorili zaujímavé architektonické a konštrukčné riešenia budov, ako to bolo aj v prípade tejto práce. Tu som sa nechal uniesť architektúrou Gedeona Majunkeho, nemyslím si však, že sa dá hovoriť o vzoroch, ale skôr len o obdive a inšpirácii.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Ako som už spomenul, najviac ma zaujíma problematika striech a hlavne tradičných drevených krovov, ktoré sú veľmi zaujímavé svojím konštrukčným riešením a tvarom. Ale aj spôsobom vyhotovenia, ktorý má veľkú históriu a tradíciu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Mám rád hlavne drevo, oceľ a tehlu, avšak nemyslím si, že ich nejako výrazne preferujem pri projektovaní. Každá stavba má svoje individuálne požiadavky a vstupné parametre, ktoré je potrebné zohľadniť, a každý materiál má svoje výhody a nevýhody. Je teda nezmysel pretláčať práve jeden typ.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Odporučil by som ho hlavne z dôvodu, že staviteľstvo ako také bolo, je a vždy bude potrebné. Každý potrebuje strechu nad hlavou a každý si chce budovať zázemie pre život. Je to teda odbor, ktorý je veľmi praktický a stojí za to ho študovať.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Voľný čas využívam hlavne na športové aktivity, teda turistiku, cyklistiku, posilňovanie, takisto nepohrdnem dobrou knihou či cestovaním.“

Již čtvrtý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce související se střechami. V kategorii Detail byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Jakub Čurpek ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Stavební fakulty, s prací ‚Riešenie detailov vegetačnej strechy plavárne‘.

Jeho projekt řeší novostavbu krytého plaveckého bazénu, přičemž důraz je zde kladen na detaily střechy. Objekt je zastřešen dvěma typy střešní konstrukce, a to obloukovou a plochou. Střešní plášť je navržen jako vegetační střecha s extenzívní zelení. Hlavním detailem, který byl důvodem pro udělení první ceny v kategorii Detail, je dvojitý žlab odvodnění obloukové plochy.
Autorovi vítězné práce, Bc. Jakubu Čurpekovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail som vypracoval v rámci architektonicko konštrukčného ateliéru, kde som dostal za úlohu riešiť objekt krytej plavárne.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„V rámci dispozície bolo potrebné uvažovať s 50 metrovým plaveckým bazénom, s bazénom pre neplavcov a relaxačným bazénom. Z hľadiska celkového architektonického výrazu objektu bolo potrebne riešiť zakrivenú a plochú vegetačnú strechu.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal som hlavne zo zahraničnej literatúry, čo sa týka problematiky bazénových priestorov, ale vychádzal som aj zo skrípt zameraných na problematiku strešných plášťov a taktiež z firemných katalógov.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Náročnosť spočívala v tom, že bolo potrebné riešiť viaceré problematické detaily, nie len na zakrivenej ale aj na plochej streche s extenzívnou zeleňou. Vymyslieť bezpečný spôsob odvedenia pomerne veľkého množstva vody pomocou dvojitého žľabového systému, jeho osadenie a spoľahlivú integritu so strešným plášťom zakrivenej strechy nad 50 metrovým plaveckým bazénom.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Iniciátorom, prečo som sa rozhodol prihlásiť do tejto súťaže, bol môj vedúci práce profesor Oláh, ktorý ma zoznámil so súťažou a keďže mňa stavbarina veľmi baví, tak som sa s odhodlaním do toho pustil.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Zúčastnil som sa pred dvoma rokmi študentskej vedeckej konferencie, kde sme v rámci kolektívnej práce so zameraním na obnovu panelových bytových domoch získali vo fakultnom kole prvé miesto.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo v tomto případě jen o souhru okolností?
„Pravdu povediac doteraz som sa nejako špeciálne nevenoval strechám, ale od chvíle, keď som začal riešiť túto prácu so zameraním na strechy, tak ma strechy a celá ich problematika dosť zaujala. Čo malo za následok, že som sa začal zúčastňovať odborných podujatí s cieľom rozšíriť si vedomosti.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Momentálne som študentom posledného ročníka inžinierskeho študijného programu Architektonické konštrukcie a projektovanie na Stavebnej fakulte STU v Bratislave, ale súčasne popri škole projektujem v jednej stavebnej firme.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Už počas štúdia na gymnáziu som prvý krát prišiel do kontaktu s problematikou stavebných konštrukcií, či to bolo v rámci letných brigád, alebo pomocných prác niekde na stavbe. Nakoniec to prerástlo vo veľký záujem, čo následne viedlo k tomu, že som si v maturitnom ročníku podal prihlášku na stavebnú fakultu.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Mojím vzorom je môj tatko, ktorý ma naučil nahadzovať maltu, murovať a podobné stavebné práce.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Hlavne je to problematika strešných konštrukcií, ale tiež ma zaujímajú aj spôsoby sanácie a rekonštrukcie jednotlivých stavebných konštrukcií, čiže patológia stavieb.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„V praxi hlavne uprednostňujem kvalitné a spoľahlivé materiály, ale medzi moju srdcovku patria tradičné prírodné materiály.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Určite by som ho odporučil každému mladému človekovi, nakoľko samotná pestrosť tohto oboru, kde je stále sa čo učiť, ho nerobia monotónnym.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Väčšinou je to nejaká športová aktivita ako plávanie a posilňovanie, ale keď už potrebujem úplne vypnúť, tak zbalím batoh, nasadnem na vlak a idem na východ krajiny do svojho rodného Svidníka.“

Děkuji za rozhovor
Alena Georgiadisová

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii GRAFICKÁ PRÁCE byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Kamil Binek – STU Bratislava, Stavebná fakulta, s prací Vegetačná strecha kostola. Celý objekt kostela má svým tvarem připomínat loď, která sa probíjí přes rozbouřené moře. Střecha nad 1.NP v podélném směru symbolizuje vlnu, kdežto střecha nad 2.NP, která se svažuje od východu na západ, představuje loď. Vegetační střecha je zvolena jednak z důvodu propojení stavby s přírodou, a také má estetický a enviromentální význam.

Autorovi vítězné práce, Kamilu Binekovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Práca, s ktorou som sa zapojil do súťaže, bola súčasne aj moja diplomová práca, ktorú som riešil na Katedre konštrukcií pozemných stavieb, v odbore Architektonické konštrukcie a projektovanie.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Na tému som sa prihlásil k vedúcemu prof. Ing. Jozefovi Oláhovi, PhD. Žiadne špecifické vstupné požiadavky pre danú prácu neboli zadané. Inšpiráciu som čerpal z už realizovaného Kostola zmŕtvychvstania Krista v St. Pölten v Rakúsku, ktorý navrhol Dipl. Ing. Wolfgang Pfoser.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Pri každej práci vychádzam z poznatkov nadobudnutých počas štúdia na STU, to znamená prednášky a cvičenia, kde hľadám záchytné body. Potom samozrejme nastupujú normy a skriptá zamerané na konkrétny problém, ktorý riešim (spodná stavba, fasáda, strecha…). Pri detailnom rozpracovaní vychádzam z nadobudnutých skúseností a samozrejme začnem hľadať špecializované firmy na internete, katalógové a technické listy alebo priamo kontaktujem odborníkov na danú problematiku. Niekedy je toho tak veľa, že už neviem čo si vybrať, niekedy mám zas iný problém, že neviem nič nájsť, tak zapojím predstavivosť a sedliacky rozum.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zadanie diplomovej práce sa musí odovzdať vo forme realizačného projektu, takže by som ho hodnotil ako náročný projekt. Zimný semester som pracoval hlavne na dispozícii, ujasnení si materiálov, skladieb všetkých konštrukcií, tepelnotechnických posudkoch, statike a technickom zariadení budov. V letnom semestri som sa pustil poriadne do výkresovej časti, čo mi zaberalo dosť času. Nakoľko som chcel, aby moja diplomová práca bola zrkadlom mojich schopností a vedomostí, pracoval som na nej veľmi poctivo a zodpovedne. Objekt plní funkciu kostola, pastoračného centra a fary, a podľa toho sa menila aj energetická náročnosť jednotlivých celkov. A keďže som chcel, aby sa to čo najviac približovalo skutočnosti, tak som napríklad v miestach, kde bol znížený strop, menil nosné prvky strechy na lacnejšie, menej estetické. To samozrejme komplikovalo niektoré riešenia, ale to by potom nebola taká zábava.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„S Memoriálom Antonína Fajkoše mám skúsenosť už z predošlého ročníka, kde som získal druhé miesto v kategórií grafické práce so svojou prácou Vegetačnej strechy plavárne. Takže som aj svoju diplomovú prácu plánoval prihlásiť do tejto súťaže a dosiahnuť prvé miesto.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešné konštrukcie ako odbor alebo lepšie povedané špecializácia ma veľmi oslovili, pretože vo veľkej miere môže strecha pôsobiť ako dominantný estetický prvok. Samozrejme strecha vplýva na bezproblémovú funkčnosť budovy a tepelnú pohodu, takže by som sa rád strechám venoval aj naďalej.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Súčasne pôsobím prvý rok ako doktorand na mojej Alma mater – Slovenskej technickej univerzite v Bratislave, na katedre Konštrukcií pozemných stavieb. Pôsobím pod vedením doc. Ing. Juraja Žilinského, PhD., a pracujem na téme, ktorej obsah sa týka tepelnotechnických a vlhkostných vlastností strechy s obráteným poradím vrstiev.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Aby som povedal čistú pravdu, zo začiatku som nevedel či stavebná fakulta bude to, čo chcem. Avšak pochádzam z malej dedinky na severovýchode Slovenska, kde si väčšinu stavebných prác zabezpečujú ľudia svojpomocne, čo si myslím, že ma dosť ovplyvnilo, keďže ani u nás doma to nebolo ináč. Ako štúdium napredovalo, naberal som vedomosti, ktoré som mohol zúročiť, a to mi potvrdilo, že som sa rozhodol správne.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„U nás na univerzite je veľa odborníkov na slovo vzatých, ktorý mi svojimi vedomosťami a prístupom k študentom boli a stále aj sú vzorom. Je pravda, že sem-tam sa človek stretne aj s negatívnym prístupom, čo ma tiež inšpiruje, aby som bol lepší.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Ako som spomínal, veľmi blízkym odborom sú mi strechy, ale nedá sa povedať, že to je to jediné. Od začiatku štúdia nám zdôrazňovali, že budova, aby mohla fungovať správne, musí nájsť harmóniu vo funkčnosti, ekonomickosti, estetickosti a enviromentalistike. S týmto tvrdením súhlasím na 100 %, a preto ma zaujímajú všetky tieto odvetia a snažím sa čerpať informácie o najnovších trendoch z každej oblasti, aj keď si myslím, že byť odborníkom na všetko sa nedá, ale prehľad by som si mal udržať, ak chcem byť vo svojej praxi uznávaný a odvádzať dobrú robotu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Mojou srdcovkou je drevo. V architektúre sa mi páči a prikláňam sa k prepojeniu človeka s prírodou, kde je drevo vynikajúci spájací materiál. Taktiež uprednostňujem skôr materiály na prírodnej báze, ale samozrejme sa nedá vyhnúť syntetickým materiálom, bez ktorých by sme si v určitých prípadoch len ťažko poradili, ak vôbec.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Môj odbor dáva možnosť realizovať sa v najrôznejších formách, čo je aspoň pre mňa veľkým lákadlom. A samozrejme ma teší myšlienka na to, že tu po mne ostane niečo pekné. Teda aspoň v to dúfam.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Štúdium v tomto odbore nie je jednoduché, úspech závisí hlavne od odriekania si niektorých iných aktivít, ktoré sú časovo náročné, napríklad spánok. Ale pri systematickom vypracovávaní úloh si človek vie nájsť čas na všetko, len je ho trošku menej. S pracovným vyťažením mám v tomto odbore celkom pekné skúsenosti ako po manuálnej, tak aj po projekčnej stránke. Pri oboch sa človek unaví, takže po skončení manuálnej práce niekde na stavbe som si doprial oddych s priateľmi pri nejakom filme alebo pive. A počas iných dní, strávených za počítačom v projekčnej kancelárii, som sa venoval skôr nejakému športu (beh, posilovanie, plávanie, futbal) alebo fyzickej aktivite, pri ktorej som sa rozhýbal – ako napríklad kosenie trávnika, čo je tiež dobrý relax.“

Za rozhovor děkuje
Alena Georgiadisová

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii TEXTOVÁ PRÁCE byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Jindřich Stodůlka ze Stavební fakulty VUT Brno, s prací Mechanicky kotvené povlakové izolace.

Práce se zabývá problematikou mechanicky kotvených povlakových hydroizolací střech a je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části je popsán současný stav problematiky. Druhou částí je experimentální část, která podrobně přibližuje provedená experimentální měření tahové únosnosti kotevních prvků.
Autorovi vítězné práce, Jindřichu Stodůlkovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Problematika byla řešena v rámci diplomové práce.“

Byly pro ni zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Ano, práce samotná vznikla z iniciativy specialistů na střechy, kteří se v praxi setkávají s častými vadami u těchto typů střech. Proto bylo jedním z cílů zanalyzovat a následně nalézt možnou příčinu poruch.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal jsem zejména z legislativních podkladů, zkušebních a návrhových norem a předpisů. Nemohu se nezmínit o cenných radách a doporučeních od lidí v čele s vedoucím práce, kteří se v této problematice pohybují denně. Tímto bych jim všem rád ještě jednou moc poděkoval.“

Jak náročné bylo zpracování Vaší práce a co všechno zahrnovala?
„V první fázi bylo nutné se s problematikou samotnou seznámit, protože jsem o mechanickém kotvení téměř nic nevěděl. Následně byla prováděna měření tahových únosností kotevních prvků a výsledky vyhodnocovány podle dané metodiky.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Soutěže jsem se zúčastnil už před dvěma roky, tehdy mě do soutěže přivedl vedoucí práce, a když jsem se dočetl, že soutěž pokračuje dalšími ročníky – neváhal jsem.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Ano, věnuji se problematice střech a izolací už od studia na střední škole.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V současné době působím jako student doktorského navazujícího studia na Fakultě Stavební Vysokého učení technického v Brně.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Těžká otázka… Po absolvování základní školy jsem nastoupil na stavební průmyslovou školu do Valašského Meziříčí. Tam jsem si stavařinu osahal a zásluhou profesionálního přístupu pedagogů se smyslem pro motivaci jsem se v tomto oboru shlédl a pokračoval na vysoké škole.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Vzor jako takový nemám.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Problematika střešních plášťů, materiálová báze jednotlivých vrstev, trvanlivost, spolehlivost a funkčnost.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Ověřené a ty, které mají vypovídající hodnotu.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Určitě ano. Stavebnictví jako takové je velmi různorodý obor, kde si každý může najít to své.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Většinu volného času trávím s přítelkyní a s rodinou doma na Valašsku, rád posedím s kamarády u piva a za velký relax považuji včelaření, které je mým dlouholetým koníčkem.“