• Skip to main content
  • Skip to primary sidebar

Pavel Krmášek

MAF 2016

Vítěz kategorie Textová práce v Memoriálu Antonína Fajkoše 2016

13. 7. 2017 by PaKr

Již šestý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce, mající souvislost se střechami. V kategorii Textová práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Marek Vilášek z Fakulty architektury ČVUT Praha s prací Problematika vlivu větru na střešní konstrukce. Vítězná práce se zabývala zejména efektem sání, jak na ploché střešní konstrukci, tak na šikmých střechách do sklonu 30°, kde jsou projevy nejmarkantnější.

 Autorovi vítězné práce, Markovi Viláškovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
Práci jsem zpracovával jako seminární úkol do předmětu Pozemní Stavitelství 5, zaměřující se na poruchy staveb a jejich nápravu. Vedoucím práce a konzultantem byl pro mě Ing. Marek Novotný, který mi s danou problematikou velmi pomohl.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
Práce byla zaměřená na úplné pochopení zvoleného problému a nalezení vhodného řešení. Bylo tedy důležité problém správně charakterizovat, popsat poruchu a analyzovat její příčinu. Rozsah práce se měl pohybovat okolo 15 stran textu, doplněného obrazovým materiálem.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Nejdůležitějším podkladem pro mě byly samozřejmě školní přednášky, týkající se této problematiky. Dále mi také pomohly skripta Ing. Zdeňka Kutnara a Ing. Marka Novotného. Opravdovým přínosem k pochopení a řešení problému byla kniha Understanding housing defects od autorů Marshalla Duncana a Dereka Worthinga.

Jak náročné bylo zpracování úkolu a co všechno zahrnoval?
Ponoření se do problematiky a pochopení problémů mi zabralo docela velké množství času. Nejtěžší byla počáteční fáze hledání vhodných zdrojů a referencí a shromažďování podkladů pro nalezení vhodného řešení.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Pan Ing. Marek Novotný mi byl rádcem zejména v otázce rozsahu práce a jejího zaměření. Pomohl mi vybrat téma a doporučil mi několik dobrých zdrojů na začátek. V pozdější fázi mi asistoval s ověřením správnosti zvoleného řešení a faktických informací.

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Učinil jsem tak na popud vedoucího mé práce, pana Ing. Marka Novotného.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Ano, soutěží se účastním pravidelně, ať už studentských nebo veřejných. Zejména se však jedná o soutěže zaměřené na architekturu nebo design, takováto odborná soutěž byla pro mě novinkou.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Jednalo se zcela o souhru okolností, seminární práce byla zaměřena na poruchy staveb. Zvolené téma tedy bylo jednou z mnoha možností. Musím však přiznat, že mě daná problematika opravdu zaujala a nabyté znalosti jsem posléze zúročil v bakalářské práci.

Jaké je Vaše současné působiště?
V současnosti studuji na Fakultě architektury na ČVUT. V těchto dnech si rozšiřuji obzory v rámci programu Erasmus na škole KU Leuven v belgickém Gentu.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Od malička jsem tíhnul ke kreativní práci, ale také k činnostem technického charakteru. Na architektuře je skvělé, že se v ní tato témata propojují, byla proto jasnou volbou.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Vzorů je mnoho, v poslední době jsem fascinován prací s atmosférou, vnímáním prostoru a materii jako takovou. Mými vzory jsou v tomto zejména Peter Zumthor, Carlo Scarpa, Richard Serra a z českých zástupců například Jan Šépka nebo Miroslav Šik. Naopak spektakulární architektura poplatná době mě nechává zcela chladným.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Na toto jsem zčásti odpověděl v minulé otázce. Z technických problémů mě zajímají řešení rekonstrukcí u historických objektů, zejména správná aplikace původních technik a jednoduchých, ale funkčních principů, respektujících původní stavbu. V problematice střech mě v poslední době velmi zaujaly střešní tašky od společnosti Tesla vizionáře Elona Muska, které jsou schopné vyrábět elektrickou energii při zachování estetické kvality.

Jaké materiály upřednostňujete?
Nejsem vyhraněný vůči žádným typům materiálů ani výrobcům. Myslím si, že vždy záleží na kontextu, ve kterém stavba vzniká a samozřejmě také na finančních možnostech.

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
Zájemcům o studium architektury bych mohl vzkázat pouze to, aby si důkladně rozmysleli, jestli je to doopravdy to, co v životě chtějí. Vidím v prvních ročnících mnoho lidí, kteří mají zkreslené představy o výkonu architektonického řemesla. Tato práce by měla být posláním, které člověk vykonává se svou maximální snahou, jinak postrádá smysl.

Čím kompenzujete studijní vytížení?
Na architektuře je skvělé to, že práce je pro vás zároveň koníčkem. Ovšem ve chvílích, kdy se jí nevěnuji, rád trávím čas sportem, v přírodě nebo s přáteli. Je důležité si udržovat zdravý odstup a nadhled, jinak vás architektura zcela pohltí, což má neblahé důsledky pro kreativitu i osobní život.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v profesní kariéře.
Alena Georgiadisová

Kategorie:MAF 2016, Rozhovor

Vítěz kategorie Grafická práce v Memoriálu Antonína Fajkoše 2016

13. 7. 2017 by PaKr

Již šestý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce, mající souvislost se střechami. V kategorii Grafická práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Branislav Sulír ze Stavební fakulty TU Košice s prací Obnova historickej budovy – kúpelný dom Tatranská Lomnica.

 Oceněná práce zahrnovala kompletní obnovu památkové budovy, která byla v průběhu 120 let zdevastovaná jak zubem času, tak špatnou údržbou. Řešena byla kompletní obnova do původního stavu se zachováním a dobudováním původních konstrukcí, při současném splnění platných požadavků na přechodné ubytování, požární bezpečnosti a stavební fyziku.
Autor vítězné práce, Ing. Sulír, není v Memoriálu Antonína Fajkoše žádným nováčkem, ve čtvrtém ročníku zvítězil v kategorii Junior Star. Položili jsme mu proto několik otázek, které se týkají jak vítězného projektu, tak i toho, co se v jeho životě za dva roky, které uplynuly od předchozí výhry, událo.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
Projekt kúpeľného domu v Tatranskej Lomnici bol vypracovaný v rámci diplomového ateliéru, aj keď o danej budove sme s vedúcim práce uvažovali už na konci bakalárskeho štúdia. Podklady vo forme pohľadníc, pôvodnej projektovej dokumentácie a informácií o stavbe a jej architektovi som teda začal zbierať v archívoch už mesiace pred oficiálnym zadaním práce.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní podmínky?
Projekt bol ohraničený témou práce, ktorá niesla oficiálny názov historická budova, avšak konkrétna budova kúpeľného domu bola zaradená aj medzi pamiatkové budovy, čo ovplyvnilo celý priebeh navrhovania. So štruktúrou obnovy pamiatkovej budovy mi bol veľmi nápomocný Ing. arch. Miroslav Čech, ktorý má rozsiahlé skúsenosti s obnovou budov a kúpeľnými zariadeniami. Ďalšie obmedzenia teda vznikali pri zachovaní pôvodných zariadení, akými sú sauny, balneoterapeutické zariadenia, bazénové teleso, hygienické zariadenia a ambulancia lekára. Tie si vyžadovali špeciálnu pozornosť a návrh musel spĺňať hygienické a typologické požiadavky, čo bolo vcelku náročné, keďže za 120 rokov, odkedy bola budova postavená, sa normy pre navrhovanie podstatne zmenili. Ďalšou podmienkou, ktorú pán architekt určil, bolo zrealizovanie prechodného ubytovania pre aspoň 45 osôb, keďže v pôvodnej budove sa nenachádzali žiadne izby na ubytovanie návštevníkov, bola to skutočná výzva. V neposlednom rade bolo potrebné vyhotoviť plnohodnotné reštauračné zariadenie s kuchyňou a samozrejme technické miestnosti slúžiace nielen na plynulý chod ubytovacej a rekreačnej časti, ale aj na chod bazéna, bolo teda nutné vytvoriť a osadiť technológiu bazéna. Celý návrh trval približne rok a všetky podmienky boli nielenže splnené, ale boli navrhnuté tak, aby sa zmestili do pôvodnej budovy bez akejkoľvek zmeny tvaru a vizuálu budovy. Návrh budovy kúpeľného domu je teda vizuálne identický s budovou spred 120 rokov, avšak spĺňa všetky novodobé požiadavky, ktoré sú kladené na takéto zariadenia.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Podklady boli prevažne vo forme archívnych záznamov, z tých som začal čerpať hlavne poznatky o budove, teda typ architektúry a informácie o samotnom architektovi, ktorý ju navrhol, typ stavby, obsah miestností a zariadení v budove, myšlienku výstavby a investora. Architektom budovy kúpeľného domu bol Gedeon Majunke, prezývaný takisto „Architekt Tatier“, ten sa narodil a pôsobil v Spišskej Sobote, pátral som teda prevažne tam. Veľkú časť projektovej dokumentácie som objavil práve na pamiatkovom úrade práve v Spišskej Sobote, obsahovala nielen pôdorysy, rez a pohľady, ale aj záznamy o tom, ako budova v priebehu rokov chátrala. Záznamy obsahovali statické posudky zo 60. ale aj z konca 90. rokov minulého storočia, ktoré dávali do pozornosti, aké jednoduché úpravy mohli zabrániť tomu, aby sa z tejto budovy stala zrúcanina, akou je dnes.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Ako som spomenul vyššie, kúpeľný dom je v Tatranskej Lomnici už 120 rokov, avšak je z neho zrúcanina. Zachovalo sa len 17 % z pôvodnej budovy, keďže v roku 2014 nastala kompletná demolácia troch zo štyroch jeho traktov z dôvodu dezolátneho stavu základových konštrukcií. Tie boli, podla statického posudku z roku 1988, v dobrom stave, avšak strecha nie. Neustále podmáčanie a vymývanie základov dažďovou vodou zapríčinilo deformáciu a klesanie bočných traktov a tie museli byť odstránené. Hlavný trakt s bazénovým telesom sa zachoval vďaka tomu, že jeho základy sú hlboké až šesť metrov. Hlavným krokom bolo teda uvedenie budovy do pôvodného stavu, dať jej pôvodný tvar a vizuál, s tým mi pomáhala pani Ing. Anna Vašková, PhD., ktorú budova veľmi zaujala a aj keď nie je oficiálne uvedená ako konzultant tejto práce, patrí jej moja vďaka.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Rola garanta projektu, teda vedúceho práce pána doc. Ing. Mariána Vertaľa, PhD., bola v tomto prípade asi najdôležitejšia, keďže každý krok a posun bolo potrebné dôkladne premyslieť a v tom boli nápomocné jeho bohaté skúsenosti z hľadiska obnovy budov, ale aj stavebnej fyziky. Pán docent sa podieľal na celkovom priebehu návrhu až do úplného záveru, konzultovali sme spolu každý krok od návrhu konštrukcii, skladby obvodového plášťa, podláh, okien, až po kritické detaily, akými bola technológia bazéna a celkové riešenie spodného podlažia, ktoré bolo v rámci zakladania kritické. Samozrejme sa vedúci práce podieľal aj na návrhu vizuálnej a typologickej stránky a takisto bol autorom myšlienky zachovať pôvodnú architektúru interiérových častí, týkalo sa to hlavne maurskej bazénovej a vstupnej haly.

Proč jste se tentokrát rozhodl přihlásit svou práci do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Pred dvoma rokmi sa mi v tejto súťaži podarilo vyhrať titul Junior Star s návrhom železničnej stanice, chcel som teda zistiť svoj posun od bakalárskej práce. Odborná komisia udelila prvé miesto aj kúpeľnému domu, za čo som veľmi vďačný a odhodlaný napredovať ďalej v návrhu striech.

Motivovala Vás účast v Memoriálu Antonína Fajkoše k tomu, aby jste se více zajímal o střechy?
Určitým spôsobom áno, veľmi ma zaujíma riešenie tradičných striech, teda drevených krovov, ktoré sú najrozšírenejšie a niekedy veľmi komplikované z hľadiska návrhu, ale aj samotnej realizácie. Táto časť stavby si častokrát vyžaduje veľmi precízne a detailné vypracovanie, ale pri dodržaní zásad, ktoré sú často obrovským limitom. Ale krovy ako také vždy poskytujú viac riešení a rôzne varianty vyhotovenia. Strechy sú teda náročné, čo sa týka návrhu, ale ak sa vyhotovia správne, poskytnú budove ochranu na desiatky a v niektorých prípadoch aj stovky rokov.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Ako som spomínal, sú to hlavne krovy. V predošlej práci som riešil krov, ktorý mal manzardový tvar, tentokrát v téme kúpeľného domu bola kupola nad miestnosťou, ktorá mala viac ako desať metrov na šírku, ale aj na dĺžku. Bola to teda skutočná výzva vyhotoviť krov, ktorý bez podpier zastreší takýto rozsiahly priestor.

Jaké materiály upřednostňujete?
Z materiálov mám najradšej prírodné materiály, prípadne aspoň na prírodnej báze, teda je to hlavne tehla, drevo, kameň a podobne. Častokrát sa však čisto prírodný materiál použiť nedá, navrhujem teda kombinácie tehly a minerálnej vlny, hlavne vďaka dobrým fyzikálnym vlastnostiam, hlavne čo sa týka odvodu vodnej pary – difúzne otvorená konštrukcia.

Jaké je Vaše současné působiště?
V súčasnosti pôsobím v malej podtatranskej firme, ktorá sa zaoberá prevažne projekciou rodinných domov. Častokrát sú to aj luxusnejšie vily, ktoré majú komplikované zastrešenie, a práve tam si užívam zložité tvary striech s množstvom vikierov a neobvyklých detailov. Stále sa je čo učiť, ale mám rád takéto výzvy.

Objevil se za dva roky, které uplynuly od našeho posledního rozhovoru, ve Vašem profesním životě nějaký nový vzor?
Som stále verný architektovi Tatier – Gedeonovi Majunkemu, ktorý bol mojím vzorom už počas bakalárskej a diplomovej práce. Jeho návrhy budov sú architektonicky, typologicky a konštrukčne zvládnuté naozaj brilantne a väčšina pretrvala až dodnes, aj keď sa ich vek pohybuje v rozmedzí od 100 do 135 rokov.

Doporučil by jste i dnes, s novými zkušenostmi, svůj obor budoucím studentům?
Určite áno, staviteľstvo je veľmi zaujímavý a vďačný odbor, ktorý má budúcnosť, keďže každý chce a potrebuje niekde bývať, pracovať, nakupovať a podobne. Navyše, ak človeka daný odbor baví, tak sa práca stáva aj jeho koníčkom. Treba si vziať na vedomie to, že ak sa budova navrhne správne a dobre, človek v nej potom aj rád trávi čas, či už je to čas pracovný, alebo voľný.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Prácu si rád kompenzujem športom, prevažne je to cyklistika, beh, posilňovanie a v neposlednom rade aj turistika, keďže Tatry mám hneď poruke. Takisto rád trávim čas pri dobrej knihe, tu však prevažuje beletria nad odbornou literatúrou. Nepohrdnem ani cestovaním, kde čerpám inšpiráciu a poznatky zo skvostov slovenskej, ale aj zahraničnej architektúry.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v profesní kariéře.
Alena Georgiadisová

Kategorie:MAF 2016, Rozhovor

Vítěz kategorie Detail v Memoriálu Antonína Fajkoše 2016

13. 7. 2017 by PaKr

 Již šestý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce, mající souvislost se střechami. V kategorii Detail byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Marek Šramko ze Stavební fakulty STU Bratislava s prací Autosalón Audi.

Oceněné detaily byly součástí stavebně technické dokumentace autosalónu a obsahovaly technické řešení atiky pochůzné a nepochůzné střechy. Zobrazovaly i řešení fasádního obkladu v obou alternativách atiky. Odborným grantem práce byl Ing. Erik Jakeš, PhD.
Autorovi vítězné práce, Marku Šramkovi, jsme položili několik otázek, které se týkají jak vítězného projektu, tak jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
Bol to Architektonicko-konštrukčný ateliér v prvom ročníku inžinierskeho študijného programu AKP.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
Audi má pre svoje showroomy určitú dizajnovú filozofiu, podobne ako pri automobiloch. Tú som sa snažil dodržať.

Z jakých podkladů jste vycházel?
Hlavný zdrojom boli informácie od výrobcov. Niektoré boli voľne dostupné na ich webových stránkach, iné som si musel vyžiadať. To bolo niekedy problematické, keďže sa mi viac krát stalo, že ak sa v maily nachádzalo slovo študent, tak som sa odozvy nedočkal. Neskôr som toto slovo už nepoužil a zadarilo sa. Výsledná práca je kombináciou viacerých podkladov, skúseností a mojej predstavivosti.

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
Bol to prvý projekt, ktorý som sa rozhodol vypracovať pomocou technológie Building Information Modeling. Takže spolu s riešením konštrukčných problémov som sa musel zároveň učiť ako používať software. Bola to výzva.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Myslím si, že určujúca. Mal som slobodu v tom, čo rozpracujem detailne, takže som sa venoval tomu, čo ma najviac zaujímalo. Taktiež mi poskytol odborné rady, skúsený pohľad na problematiku a osobný prístup.

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Na podnet môjho garanta Ing. Erika Jakeša, PhD., ktorý mi o súťaži povedal a namotivoval, aby som prácu prihlásil. Týmto by som sa mu chcel poďakovať.

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
Nie. Toto je moja prvá súťaž so stavbárskou tematikou.

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
Zameriaval som sa na obvodový plášť a hliníkový fasádny obklad. Ten je ukončený na výškovej úrovni atiky nepôchodznej strechy. Od úrovne atiky pochôdznej strechy je obklad upevnený na oceľovej konštrukcii, nie na obvodovej stene. Tieto náväznosti atík, obkladu a oceľovej konštrukcie som potreboval vyriešiť. Takže to bola skôr súhra okolností.

Jaké je Vaše současné působiště?
V akademickom roku 2016/2017 študujem na Univerzite v Ljubljani v rámci výmenného študijného programu Erasmus+. Pred odchodom na Erasmus som popri škole pracoval ako pomocný projektant.

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
Asi to máme v rodine. Starý otec je murár a brával ma so sebou ako pomocníka. Brat je elektroinštalatér a s ním som taktiež strávil niekoľko letných prázdnin na stavbách. Po základnej škole som nastúpil na Strednú priemyselnú školu v Poprade, odbor pozemné staviteľstvo, takže zameranie na univerzite bolo jasné.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Mojím vzorom je každý jeden človek, ktorý robí svoju prácu rád a najlepšie ako vie. Či už v stavebníctve, alebo v inom odbore.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
Asi fasády. Ak šaty robia človeka, potom fasáda robí stavbu. Ďalej je to určite technológia Building Information Modeling, ktorá ma fascinuje svojím potenciálom a hlavne ma baví. Také lepšie lego pre veľké deti.

Jaké materiály upřednostňujete?
To záleží od typu a účelu stavby. Určite som však za ekologické a kvalitné materiály.

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
Ak sa chcú venovať stavebníctvu a mať v ňom čo najširší rozhľad, tak určite áno.

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
Športom, dobrou knihou, časom stráveným v prírode a s priateľmi. Taktiež rád cestujem a spoznávam nových ľudí a miesta.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve stavební profesi.
(ge)

Kategorie:MAF 2016, Rozhovor

Vítěz kategorie Junior Star v Memoriálu Antonína Fajkoše 2016

13. 7. 2017 by PaKr

Již šestý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce, mající souvislost se střechami. Ve speciální kategorii Junior Star, určené studentům nejnižších ročníků, byla letos jako nejlepší vyhodnocena dvojice Šárka Drábková a Petr Müller ze Stavební fakulty ČVUT Praha.
Jejich společná práce „Porovnání konstrukcí střech“ zkoumala rozdíly jednotlivých skladeb střech na jednom objektu. Oběma spoluautorům jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jejich vztahu ke stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovávali?
Práci jsme zpracovávali v rámci předmětu Konstrukce pozemních staveb 4 A, který se zabývá problematikou plochých a šikmých střech, pod vedením doc. Ing. Šárky Šilarové, CSc. Jednalo se o samostatné semestrální práce každého z nás, které jsme se rozhodli pro soutěž spojit a porovnat.

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
Úkolem bylo vybrat si reálnou stavbu, na kterou jsme následně měli navrhnout vhodnou skladbu střechy. Oba jsme si vybrali tu samou stavbu, ale každý jsme navrhovali něco jiného. To byl první podnět k porovnání našich konstrukcí.

Z jakých podkladů jste vycházeli?
Vycházeli jsme zejména ze skript k předmětu, přednášek a konzultací s paní docentkou.

Jak náročné bylo zpracování projektu a co všechno zahrnoval?
Do práce jsme se ponořili už od začátku semestru. V první půlce semestru jsme měli vypracovat práci na plochou střechu, která zahrnovala návrh skladby ploché střechy včetně výpočtu a návrhu odvodnění, zohlednění sání větru a zatížení sněhem a tepelně technické posouzení. Dále jsme měli vypracovat dva detaily a výkres ploché střechy. Návrh musel zohledňovat účel stavby i klimatické podmínky lokality, kde se budova nachází. Druhá půlka semestru byla věnována šikmým střechám. Zadání úkolu bylo obdobné jako u střechy ploché. Objekt, který jsme si vybrali, byl částečně zastřešen plochou a částečně šikmou střechou, takže jsme se celý semestr věnovali pouze jedné budově. Kladli jsme velký důraz na kvalitu a funkčnost, každý použitý výrobek i materiál jsme přesně specifikovali. Oba jsme se rozhodli, že svou práci budeme dělat ručně, což sice zvýšilo náročnost práce, ale v konečném důsledku to rozhodně mělo svůj význam.

Jak významná byla role garanta při zpracování projektu?
Opravdu velká, paní docentka nám věnovala mnoho svého času a odevzdala hodně svých dlouholetých zkušeností, které jsme se patřičně snažili využít.

Proč jste se rozhodli svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
Z podnětu paní docentky, která nám řekla o této soutěži, a také z vlastní iniciativy, protože střechy nás oba zajímají. Práce nás velmi bavila, oba jsme do toho chtěli dát něco navíc a při řešení jsme strávili hodně času.

Účastnili jste se i jiných studentských soutěží?
Ano, zúčastnili jsme se fakultního kola soutěže SVOČ 2016 (Studentská vědecká a odborná činnost), kde jsme nepostoupili do dalšího kola. Soutěž však byla zaměřena trochu jiným směrem, a proto nás velmi nadchlo, když jsme se dozvěděli o soutěži zaměřené pouze na střechy.

Věnujete se tedy střešním konstrukcím speciálně?
Oba studujeme architekturu, ale zároveň si uvědomujeme, že pro práci architekta jsou rovněž důležité i předměty s technickým zaměřením. Díky nasazení paní docentky a její ochotě předávat zkušenosti studentům, nás oslovila problematika střech natolik, že bychom si chtěli znalosti prohlubovat dále.

Jaké je vaše současné působiště?
Momentálně jsme studenty čtvrtého ročníku oboru Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Proč jste se rozhodli vystudovat zvolený obor?
Líbí se nám, že obor v sobě kombinuje umělecké i technické předměty, a doufáme, že nám poskytne dobrý základ pro naši profesi.

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
Ani jeden z nás nemá vyloženě jeden vzor, ale zastáváme názor, že dobrá architektura je ta, která není jenom pro krásu, ale svou funkčností a precizním návrhem dokáže plnohodnotně sloužit. Tím pádem nám jsou vzorem všichni architekti a inženýři, kteří uvažují podobně a na jejich stavbách je to znát. Vzorem jsou nám mimo jiné i někteří vyučující u nás na fakultě, kteří svým odhodláním dokáží studenty zapálit pro dané téma.

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
V architektuře to jsou stavby pro bydlení a veřejný prostor, v technické oblasti střechy a tepelná technika.

Jaké materiály upřednostňujete?
Obecně každý kvalitní výrobek, který svými vlastnostmi zaručuje dlouholetou funkčnost a životnost. Například u krytin šikmých střech nás konkrétně oslovují plechové krytiny, u plochých střech asfaltové pásy.

Doporučili byste svůj obor dalším mladým a proč?
Ano, studium bychom doporučili všem, kteří se chtějí věnovat architektuře, ale zároveň jim není lhostejné technické řešení stavby.

Čím kompenzujete pracovní (studijní) vytížení?
Studium se snažíme brát ne jako nepříjemnou povinnost, ale jako něco, co nás obohacuje do budoucnosti. Tím pádem to pro nás není tak stresující. Přes semestr se snažíme sportovat, chodit do přírody a o prázdninách hodně cestujeme. Odreagování také nacházíme i v podobě zajímavých volitelných předmětů a vzdělávacích akcí v našem oboru, jako například odborné konference a umělecké výstavy.

Vítězům gratulujeme a přejeme splnění všech osobních i profesních cílů.
(red)

Kategorie:MAF 2016, Rozhovor

Memoriál Antonína Fajkoše 2016

14. 3. 2017 by PaKr

Když před šesti lety vznikla soutěž, který si vytkla za cíl uchovat v povědomí studentů osobnost docenta Ing. Antonína Fajkoše, CSc., byla její budoucnost značně nejistá. Ale jak čas ukázal, záměr se povedl a v povědomí studentů i jejich pedagogů je soutěž již pevně etablována. Dokazují to i stoupající počty účastníků, které nejen že potvrzují oblibu soutěže, ale také zájem mladé generace o téma střechy.

Šestého ročníku Memoriálu Antonína Fajkoše se účastnilo 38 soutěžních prací na téma střechy, a to ve čtyřech tradičních kategoriích: Detail, Grafická práce, Textová práce a Junior Star, která je určená studentům z nejnižších ročníků vysokých škol. Po pěti předcházejících letech bylo jasné, které vysoké školy jsou baštami výuky na téma střechy. Jsou to STU Bratislava, Stavebná fakulta a VUT Brno FAST. V minulosti těmto dvěma lídrům střídavě sekundovaly Stavebná fakulta TU Košice, Mendelova univerzita Brno, VŠTE České Budějovice či fakulty architektury z Brna a Bratislavy. Proto letos mezi organizátory ze Sdružení Memoriálu Antonína Fajkoše, z. s., zavládlo nadšení, když se hojně přihlásili studenti z pražské ČVUT, a to jak ze stavební fakulty, tak z architektury. A nevedli si vůbec špatně.

Než se ale dostaneme k výsledkové listině, je zapotřebí ocenit partnery soutěže, bez jejichž přispění by nebylo možno vítěze ocenit krásnými dary v podobě elektroniky a originálními skleněnými krystaly pro vítěze jednotlivých kategorií. Je i jejich zásluhou, že se daří v povědomí budoucích inženýrů vzbuzovat zájem o téma střechy.

Hlavní mediální partner:

Partneři:

Vyhlášení výsledků 6. ročníku soutěže pro studenty vysokých škol „O nejlepší studentskou práci zaměřenou na STŘECHY“ proběhlo ve čtvrtek 9. února v reprezantivním prostředí jako součást konference Izolace 2017, pořádané expertní kanceláří Awal. A jak dopadlo?

Kategorie DETAIL

1. místo: Bc. Marek Šramko (STU Bratislava)
Název práce: Autosalón Audi
2. místo: Bc. Josef Hoffmann (ČVUT Praha, Fakulta stavební)
Název práce: Návrh detailu oblasti atiky
3. místo: Bc. Jakub Chimič (STU Bratislava)
Název práce: Futbalový štadión

Kategorie GRAFICKÁ PRÁCE

1. místo: Ing. Branislav Sulír (TU Košice, FSv)
Název práce: Obnova historickej budovy – kúpelný dom, Tatranská Lomnica
2. místo: Bc. Ondřej Pilný (VUT Brno)
Název práce: Rodinný dům se zubní ordinací
3. místo: Ing. Pavla Remsová (VUT Brno, FAST)
Název práce: Areál Relax

Kategorie TEXTOVÁ PRÁCE

1. místo: Marek Vilášek (ČVUT Praha, Fakulta architektury)
Název práce: Problematika vlivu větru na střešní konstrukce
2. místo: Štěpán Liederhaus (ČVUT Praha, Fakulta architektury)
Název práce: Oprava dřevěné šindelové krytiny zvonice u kostela Nejsv. Trojice v Rakovníku
3. místo: Sylvie Krčilová (ČVUT Praha, Fakulta architektury)
Název práce: Chybně provedené detaily hydroizolací plochých střešních plášťů

Titul JUNIOR STAR

Šárka Drábková a Petr Müller (ČVUT Praha, Fakulta stavební)
Název práce: Porovnání konstrukcí střech

Oceněným srdečně blahopřejeme! Vítězné práce i jejich autory vám představíme v dalších vydáních časopisu.

Kategorie:MAF 2016

Primary Sidebar

Stránky

  • Memoriál Antonína Fajkoše 2017 zná vítěze
  • Doc. Ing. Antonín Fajkoš, CSc.
  • Ke stažení
  • Kontakt
  • Memoriál Antonína Fajkoše 2020
  • O soutěži
  • Vyhlášení 6. ročníku
  • Widget MAF 2017
  • Zkušební stránka

Copyright © 2026 · News Pro on Genesis Framework · WordPress · Log in