MAF 2014

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V nové kategorii JUNIOR STAR byl letos jako nejlepší vyhodnocen Branislav Sulír ze Stavební fakulty Technické univerzity v Košicích, s prací Budova pre dopravu.

Ke své práci uvedl, že v posledních letech se znovu dostává do popředí tatranská architektura Gedeona Majunka. Budovy s charakteristickou hrázděnou konstrukcí ze začátku minulého století procházejí rekonstrukcemi a lákají nové návštěvníky. Tím se nechal inspirovat i on ve své práci – návrhu nádraží.
Autorovi vítězné práce, Branislavu Sulírovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Projekt samotnej železničnej stanice a jej zastrešenia som vypracoval v rámci ateliérovej tvorby bakalárskej práce s názvom budova pre dopravu.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Budova je navrhnutá vo Vysokých Tatrách v nadmorskej výške 1 258 m n. m., takže bolo nutné predpokladať s väčšími poveternostnými vplyvmi, ako je sneh či vietor, to sa odrazilo hlavne na usporiadaní krokiev a ich osovej vzdialenosti, ktorá je z toho dôvodu menšia. Takisto prvky samotného krovu sú navrhnuté s väčšou prierezovou plochou a vzdialenosti medzi podopretím jednotlivých prvkov boli zredukované. Ďalšou požiadavkou bolo začlenenie budovy do prostredia, teda do tatranskej architektúry, a to sa odrazilo na celom tvare budovy vrátane tvaru strechy.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Vychádzal som hlavne z dobových fotografií Vysokých Tatier, teda z architektúry, ktorú do Tatier priniesol Gedeon Majunke. Snažil som sa o to, aby budova zapadla do prostredia, samozrejme siahol som aj po odbornejšej literatúre a použil som napríklad knihu Tesařství – Tradice z pohledu dneš-
ka. Veľmi mi však pomohol odborný konzultant – vedúci práce Ing. Marián Vertaľ, PhD., ktorý mi neraz pomohol vyriešiť náročné detaily, konštrukčné a statické závady, motivoval ma a viedol do úspešného dokončenia práce.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Nepociťoval som výrazne veľkú náročnosť, riešenie tohto projektu bola moja srdcová záležitosť, keďže k samotným Tatrám mám veľmi blízky vzťah. Vždy ma fascinovala aj ich história, ktorá je úzko spätá s výstavbou, preto som sa rozhodol pre takúto budovu. Samotný návrh, projektovanie a modelovanie ma z toho dôvodu veľmi bavilo.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Do súťaže som sa neprihlásil sám, ale bol to práve môj vedúci práce, ktorému samozrejme patrí moja veľká vďaka.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešné konštrukcie patria medzi moje najobľúbenejšie. Už od strednej školy sa snažím vyberať si na ročníkové a semestrálne práce čo najzložitejšie konštrukcie krovov, keďže mám veľmi kladný vzťah k ich riešeniu, projektovaniu a modelovaniu. Občas sa samozrejme podarí riešiť aj reálne konštrukcie krovov, ktoré je nutné rekonštruovať či kompletne prerobiť, takúto možnosť si rovnako náramne užívam.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V súčasnosti pokračujem v štúdiu druhého stupňa na Stavebnej fakulte Technickej univerzity v Košiciach v odbore Tvorba budov a prostredia.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Rozhodol som sa tak už na základnej škole, fascinovali ma technické smery. Začal som teda študovať pozemné stavby na strednej priemyselnej škole. Na základe toho som pokračoval ďalej v štúdiu v rovnakom odbore aj na Technickej univerzite, kde som objavil veľkú záľubu práve v technickom riešení konštrukcií. Preto som sa v rámci bakalárskej práce rozhodol dôkladne spracovať práve konštrukciu krovu.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Vo svojom obore nemám vzor, ktorý by ma nejako výrazne ovplyvňoval. Samozrejme sa rád inšpirujem stavbami a ľuďmi, ktorí vytvorili zaujímavé architektonické a konštrukčné riešenia budov, ako to bolo aj v prípade tejto práce. Tu som sa nechal uniesť architektúrou Gedeona Majunkeho, nemyslím si však, že sa dá hovoriť o vzoroch, ale skôr len o obdive a inšpirácii.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Ako som už spomenul, najviac ma zaujíma problematika striech a hlavne tradičných drevených krovov, ktoré sú veľmi zaujímavé svojím konštrukčným riešením a tvarom. Ale aj spôsobom vyhotovenia, ktorý má veľkú históriu a tradíciu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Mám rád hlavne drevo, oceľ a tehlu, avšak nemyslím si, že ich nejako výrazne preferujem pri projektovaní. Každá stavba má svoje individuálne požiadavky a vstupné parametre, ktoré je potrebné zohľadniť, a každý materiál má svoje výhody a nevýhody. Je teda nezmysel pretláčať práve jeden typ.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Odporučil by som ho hlavne z dôvodu, že staviteľstvo ako také bolo, je a vždy bude potrebné. Každý potrebuje strechu nad hlavou a každý si chce budovať zázemie pre život. Je to teda odbor, ktorý je veľmi praktický a stojí za to ho študovať.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Voľný čas využívam hlavne na športové aktivity, teda turistiku, cyklistiku, posilňovanie, takisto nepohrdnem dobrou knihou či cestovaním.“

Již čtvrtý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce související se střechami. V kategorii Detail byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Jakub Čurpek ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Stavební fakulty, s prací ‚Riešenie detailov vegetačnej strechy plavárne‘.

Jeho projekt řeší novostavbu krytého plaveckého bazénu, přičemž důraz je zde kladen na detaily střechy. Objekt je zastřešen dvěma typy střešní konstrukce, a to obloukovou a plochou. Střešní plášť je navržen jako vegetační střecha s extenzívní zelení. Hlavním detailem, který byl důvodem pro udělení první ceny v kategorii Detail, je dvojitý žlab odvodnění obloukové plochy.
Autorovi vítězné práce, Bc. Jakubu Čurpekovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail som vypracoval v rámci architektonicko konštrukčného ateliéru, kde som dostal za úlohu riešiť objekt krytej plavárne.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„V rámci dispozície bolo potrebné uvažovať s 50 metrovým plaveckým bazénom, s bazénom pre neplavcov a relaxačným bazénom. Z hľadiska celkového architektonického výrazu objektu bolo potrebne riešiť zakrivenú a plochú vegetačnú strechu.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal som hlavne zo zahraničnej literatúry, čo sa týka problematiky bazénových priestorov, ale vychádzal som aj zo skrípt zameraných na problematiku strešných plášťov a taktiež z firemných katalógov.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Náročnosť spočívala v tom, že bolo potrebné riešiť viaceré problematické detaily, nie len na zakrivenej ale aj na plochej streche s extenzívnou zeleňou. Vymyslieť bezpečný spôsob odvedenia pomerne veľkého množstva vody pomocou dvojitého žľabového systému, jeho osadenie a spoľahlivú integritu so strešným plášťom zakrivenej strechy nad 50 metrovým plaveckým bazénom.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Iniciátorom, prečo som sa rozhodol prihlásiť do tejto súťaže, bol môj vedúci práce profesor Oláh, ktorý ma zoznámil so súťažou a keďže mňa stavbarina veľmi baví, tak som sa s odhodlaním do toho pustil.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Zúčastnil som sa pred dvoma rokmi študentskej vedeckej konferencie, kde sme v rámci kolektívnej práce so zameraním na obnovu panelových bytových domoch získali vo fakultnom kole prvé miesto.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo v tomto případě jen o souhru okolností?
„Pravdu povediac doteraz som sa nejako špeciálne nevenoval strechám, ale od chvíle, keď som začal riešiť túto prácu so zameraním na strechy, tak ma strechy a celá ich problematika dosť zaujala. Čo malo za následok, že som sa začal zúčastňovať odborných podujatí s cieľom rozšíriť si vedomosti.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Momentálne som študentom posledného ročníka inžinierskeho študijného programu Architektonické konštrukcie a projektovanie na Stavebnej fakulte STU v Bratislave, ale súčasne popri škole projektujem v jednej stavebnej firme.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Už počas štúdia na gymnáziu som prvý krát prišiel do kontaktu s problematikou stavebných konštrukcií, či to bolo v rámci letných brigád, alebo pomocných prác niekde na stavbe. Nakoniec to prerástlo vo veľký záujem, čo následne viedlo k tomu, že som si v maturitnom ročníku podal prihlášku na stavebnú fakultu.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Mojím vzorom je môj tatko, ktorý ma naučil nahadzovať maltu, murovať a podobné stavebné práce.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Hlavne je to problematika strešných konštrukcií, ale tiež ma zaujímajú aj spôsoby sanácie a rekonštrukcie jednotlivých stavebných konštrukcií, čiže patológia stavieb.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„V praxi hlavne uprednostňujem kvalitné a spoľahlivé materiály, ale medzi moju srdcovku patria tradičné prírodné materiály.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Určite by som ho odporučil každému mladému človekovi, nakoľko samotná pestrosť tohto oboru, kde je stále sa čo učiť, ho nerobia monotónnym.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Väčšinou je to nejaká športová aktivita ako plávanie a posilňovanie, ale keď už potrebujem úplne vypnúť, tak zbalím batoh, nasadnem na vlak a idem na východ krajiny do svojho rodného Svidníka.“

Děkuji za rozhovor
Alena Georgiadisová

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii GRAFICKÁ PRÁCE byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Kamil Binek – STU Bratislava, Stavebná fakulta, s prací Vegetačná strecha kostola. Celý objekt kostela má svým tvarem připomínat loď, která sa probíjí přes rozbouřené moře. Střecha nad 1.NP v podélném směru symbolizuje vlnu, kdežto střecha nad 2.NP, která se svažuje od východu na západ, představuje loď. Vegetační střecha je zvolena jednak z důvodu propojení stavby s přírodou, a také má estetický a enviromentální význam.

Autorovi vítězné práce, Kamilu Binekovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Práca, s ktorou som sa zapojil do súťaže, bola súčasne aj moja diplomová práca, ktorú som riešil na Katedre konštrukcií pozemných stavieb, v odbore Architektonické konštrukcie a projektovanie.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Na tému som sa prihlásil k vedúcemu prof. Ing. Jozefovi Oláhovi, PhD. Žiadne špecifické vstupné požiadavky pre danú prácu neboli zadané. Inšpiráciu som čerpal z už realizovaného Kostola zmŕtvychvstania Krista v St. Pölten v Rakúsku, ktorý navrhol Dipl. Ing. Wolfgang Pfoser.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Pri každej práci vychádzam z poznatkov nadobudnutých počas štúdia na STU, to znamená prednášky a cvičenia, kde hľadám záchytné body. Potom samozrejme nastupujú normy a skriptá zamerané na konkrétny problém, ktorý riešim (spodná stavba, fasáda, strecha…). Pri detailnom rozpracovaní vychádzam z nadobudnutých skúseností a samozrejme začnem hľadať špecializované firmy na internete, katalógové a technické listy alebo priamo kontaktujem odborníkov na danú problematiku. Niekedy je toho tak veľa, že už neviem čo si vybrať, niekedy mám zas iný problém, že neviem nič nájsť, tak zapojím predstavivosť a sedliacky rozum.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zadanie diplomovej práce sa musí odovzdať vo forme realizačného projektu, takže by som ho hodnotil ako náročný projekt. Zimný semester som pracoval hlavne na dispozícii, ujasnení si materiálov, skladieb všetkých konštrukcií, tepelnotechnických posudkoch, statike a technickom zariadení budov. V letnom semestri som sa pustil poriadne do výkresovej časti, čo mi zaberalo dosť času. Nakoľko som chcel, aby moja diplomová práca bola zrkadlom mojich schopností a vedomostí, pracoval som na nej veľmi poctivo a zodpovedne. Objekt plní funkciu kostola, pastoračného centra a fary, a podľa toho sa menila aj energetická náročnosť jednotlivých celkov. A keďže som chcel, aby sa to čo najviac približovalo skutočnosti, tak som napríklad v miestach, kde bol znížený strop, menil nosné prvky strechy na lacnejšie, menej estetické. To samozrejme komplikovalo niektoré riešenia, ale to by potom nebola taká zábava.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„S Memoriálom Antonína Fajkoše mám skúsenosť už z predošlého ročníka, kde som získal druhé miesto v kategórií grafické práce so svojou prácou Vegetačnej strechy plavárne. Takže som aj svoju diplomovú prácu plánoval prihlásiť do tejto súťaže a dosiahnuť prvé miesto.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešné konštrukcie ako odbor alebo lepšie povedané špecializácia ma veľmi oslovili, pretože vo veľkej miere môže strecha pôsobiť ako dominantný estetický prvok. Samozrejme strecha vplýva na bezproblémovú funkčnosť budovy a tepelnú pohodu, takže by som sa rád strechám venoval aj naďalej.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Súčasne pôsobím prvý rok ako doktorand na mojej Alma mater – Slovenskej technickej univerzite v Bratislave, na katedre Konštrukcií pozemných stavieb. Pôsobím pod vedením doc. Ing. Juraja Žilinského, PhD., a pracujem na téme, ktorej obsah sa týka tepelnotechnických a vlhkostných vlastností strechy s obráteným poradím vrstiev.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Aby som povedal čistú pravdu, zo začiatku som nevedel či stavebná fakulta bude to, čo chcem. Avšak pochádzam z malej dedinky na severovýchode Slovenska, kde si väčšinu stavebných prác zabezpečujú ľudia svojpomocne, čo si myslím, že ma dosť ovplyvnilo, keďže ani u nás doma to nebolo ináč. Ako štúdium napredovalo, naberal som vedomosti, ktoré som mohol zúročiť, a to mi potvrdilo, že som sa rozhodol správne.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„U nás na univerzite je veľa odborníkov na slovo vzatých, ktorý mi svojimi vedomosťami a prístupom k študentom boli a stále aj sú vzorom. Je pravda, že sem-tam sa človek stretne aj s negatívnym prístupom, čo ma tiež inšpiruje, aby som bol lepší.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Ako som spomínal, veľmi blízkym odborom sú mi strechy, ale nedá sa povedať, že to je to jediné. Od začiatku štúdia nám zdôrazňovali, že budova, aby mohla fungovať správne, musí nájsť harmóniu vo funkčnosti, ekonomickosti, estetickosti a enviromentalistike. S týmto tvrdením súhlasím na 100 %, a preto ma zaujímajú všetky tieto odvetia a snažím sa čerpať informácie o najnovších trendoch z každej oblasti, aj keď si myslím, že byť odborníkom na všetko sa nedá, ale prehľad by som si mal udržať, ak chcem byť vo svojej praxi uznávaný a odvádzať dobrú robotu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Mojou srdcovkou je drevo. V architektúre sa mi páči a prikláňam sa k prepojeniu človeka s prírodou, kde je drevo vynikajúci spájací materiál. Taktiež uprednostňujem skôr materiály na prírodnej báze, ale samozrejme sa nedá vyhnúť syntetickým materiálom, bez ktorých by sme si v určitých prípadoch len ťažko poradili, ak vôbec.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Môj odbor dáva možnosť realizovať sa v najrôznejších formách, čo je aspoň pre mňa veľkým lákadlom. A samozrejme ma teší myšlienka na to, že tu po mne ostane niečo pekné. Teda aspoň v to dúfam.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Štúdium v tomto odbore nie je jednoduché, úspech závisí hlavne od odriekania si niektorých iných aktivít, ktoré sú časovo náročné, napríklad spánok. Ale pri systematickom vypracovávaní úloh si človek vie nájsť čas na všetko, len je ho trošku menej. S pracovným vyťažením mám v tomto odbore celkom pekné skúsenosti ako po manuálnej, tak aj po projekčnej stránke. Pri oboch sa človek unaví, takže po skončení manuálnej práce niekde na stavbe som si doprial oddych s priateľmi pri nejakom filme alebo pive. A počas iných dní, strávených za počítačom v projekčnej kancelárii, som sa venoval skôr nejakému športu (beh, posilovanie, plávanie, futbal) alebo fyzickej aktivite, pri ktorej som sa rozhýbal – ako napríklad kosenie trávnika, čo je tiež dobrý relax.“

Za rozhovor děkuje
Alena Georgiadisová

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii TEXTOVÁ PRÁCE byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Jindřich Stodůlka ze Stavební fakulty VUT Brno, s prací Mechanicky kotvené povlakové izolace.

Práce se zabývá problematikou mechanicky kotvených povlakových hydroizolací střech a je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části je popsán současný stav problematiky. Druhou částí je experimentální část, která podrobně přibližuje provedená experimentální měření tahové únosnosti kotevních prvků.
Autorovi vítězné práce, Jindřichu Stodůlkovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Problematika byla řešena v rámci diplomové práce.“

Byly pro ni zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Ano, práce samotná vznikla z iniciativy specialistů na střechy, kteří se v praxi setkávají s častými vadami u těchto typů střech. Proto bylo jedním z cílů zanalyzovat a následně nalézt možnou příčinu poruch.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal jsem zejména z legislativních podkladů, zkušebních a návrhových norem a předpisů. Nemohu se nezmínit o cenných radách a doporučeních od lidí v čele s vedoucím práce, kteří se v této problematice pohybují denně. Tímto bych jim všem rád ještě jednou moc poděkoval.“

Jak náročné bylo zpracování Vaší práce a co všechno zahrnovala?
„V první fázi bylo nutné se s problematikou samotnou seznámit, protože jsem o mechanickém kotvení téměř nic nevěděl. Následně byla prováděna měření tahových únosností kotevních prvků a výsledky vyhodnocovány podle dané metodiky.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Soutěže jsem se zúčastnil už před dvěma roky, tehdy mě do soutěže přivedl vedoucí práce, a když jsem se dočetl, že soutěž pokračuje dalšími ročníky – neváhal jsem.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Ano, věnuji se problematice střech a izolací už od studia na střední škole.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V současné době působím jako student doktorského navazujícího studia na Fakultě Stavební Vysokého učení technického v Brně.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Těžká otázka… Po absolvování základní školy jsem nastoupil na stavební průmyslovou školu do Valašského Meziříčí. Tam jsem si stavařinu osahal a zásluhou profesionálního přístupu pedagogů se smyslem pro motivaci jsem se v tomto oboru shlédl a pokračoval na vysoké škole.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Vzor jako takový nemám.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Problematika střešních plášťů, materiálová báze jednotlivých vrstev, trvanlivost, spolehlivost a funkčnost.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Ověřené a ty, které mají vypovídající hodnotu.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Určitě ano. Stavebnictví jako takové je velmi různorodý obor, kde si každý může najít to své.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Většinu volného času trávím s přítelkyní a s rodinou doma na Valašsku, rád posedím s kamarády u piva a za velký relax považuji včelaření, které je mým dlouholetým koníčkem.“