PaKr

Stavařina je hmatatelnější…

V právě skončeném pátém ročníku Memoriálu Antonína Fajkoše 2015 byl nejsilněji obsazenou kategorií Detail. Sešlo se zde celkem deset prací v rozsahu od celých projektů až po samostatné detaily. Vítězem se nakonec stal Štěpán Karlík ze Stavební fakulty VUT Brno, který do soutěže poslal detail jediný. Přesto zvítězil. Porotu přesvědčila technická správnost jeho řešení, úroveň grafického zpracování a také přehlednost, při zachované vypovídající hodnotě.

Soutěžní detail zachycoval atiku vegetační střechy Administrativního objektu v Brně-Husovicích a byl součástí stavebně technické dokumentace novostavby. Předmětná stavba je řešena v systému monolitického železobetonového skeletu s plochými vegetačními střechami. Má čtyři nadzemní podlaží a podzemí hromadné garáže.

Rádi bychom vám aurora vítězného detailu, Štěpána Karlíka, blíže představili:

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail byl součástí mé diplomové práce.“

– Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Žádné limitující vstupní požadavky nebyly zadány. Jediným limitem byla má fantazie… a taky územní plán.“

– Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal jsem hlavně z přednášek a norem a taky z konzultací s vedoucím práce. V neposlední řadě i z všemožných ‚pajců‘, ze kterých se člověk dozví, jak se to dělat nemá.“

– Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zpracování celé diplomové práce zabralo asi rok. Samotný detail ovšem byla práce asi tak na dvě odpoledne.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Hlavně kvůli naléhání svého vedoucího diplomové práce Ing. Lubora Kalouska, Ph.D., za což mu patří můj dík. Lubore díky!“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„S touto prací ne, ale s bakalářkou jsem se účastnil SVOČ. Tam jsem samozřejmě nebodoval, ale snad jsem aspoň pobavil.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Už z toho, že po roce doktorského studia stále nemám zvolené téma disertační práce, vyplývá, že mám problém zaměřit se na nějakou konkrétní oblast stavebnictví. Dělám prostě všechno a nic pořádně.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Řekl jsem si, že si prodloužím dětství až do třicítky a nastoupil jsem na doktorské studium na Ústavu pozemního stavitelství VUT FAST v Brně.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Po gymnáziu jsem šel studovat informatiku, ale tam jsem rychle pochopil, že tudy cesta nevede, a po roce jsem nastoupil na Stavební fakultu. Ta mi totiž přišla oproti abstraktní informatice hmatatelnější. Líbilo se mi, že člověk může být kreativní a jsou po něm vidět výsledky.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Mým vzorem je Pepa Remeš, což už jsem mu říkal. Je autorem výborné Stavební příručky, kterou si v mém okolí koupil snad každý. Legendární je taky jeho detail terasy, který je na VUT dáván za vzor toho, jak má takový výkres vypadat, když je potřeba postrašit studenty.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„V současnosti se věnuji keramickým stěnovým panelům, tak řeknu, že ty.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Beton, podle rčení ‚Co Čech, to betonář‘.“

Doporučil byste svůj obor dalším mladým a proč?
„Obor je to určitě krásný. Ale těm, co chtějí někdy zbohatnout, bych ho určitě nedoporučil.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Zahálkou a nezřízeným pitím tvrdého alkoholu.“

Po našem rozhovoru sice pan Karlík nevypadá na budoucího adepta na lídra v oboru střech, nicméně ani on sám si není jist, kterou cestou se vydá. Třeba to bude nakonec bude právě ta střechařská. V každém případě mu v jeho profesi přejme mnoho úspěchů a gratulujeme k vítězství.

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V nové kategorii JUNIOR STAR byl letos jako nejlepší vyhodnocen Branislav Sulír ze Stavební fakulty Technické univerzity v Košicích, s prací Budova pre dopravu.

Ke své práci uvedl, že v posledních letech se znovu dostává do popředí tatranská architektura Gedeona Majunka. Budovy s charakteristickou hrázděnou konstrukcí ze začátku minulého století procházejí rekonstrukcemi a lákají nové návštěvníky. Tím se nechal inspirovat i on ve své práci – návrhu nádraží.
Autorovi vítězné práce, Branislavu Sulírovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Projekt samotnej železničnej stanice a jej zastrešenia som vypracoval v rámci ateliérovej tvorby bakalárskej práce s názvom budova pre dopravu.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Budova je navrhnutá vo Vysokých Tatrách v nadmorskej výške 1 258 m n. m., takže bolo nutné predpokladať s väčšími poveternostnými vplyvmi, ako je sneh či vietor, to sa odrazilo hlavne na usporiadaní krokiev a ich osovej vzdialenosti, ktorá je z toho dôvodu menšia. Takisto prvky samotného krovu sú navrhnuté s väčšou prierezovou plochou a vzdialenosti medzi podopretím jednotlivých prvkov boli zredukované. Ďalšou požiadavkou bolo začlenenie budovy do prostredia, teda do tatranskej architektúry, a to sa odrazilo na celom tvare budovy vrátane tvaru strechy.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Vychádzal som hlavne z dobových fotografií Vysokých Tatier, teda z architektúry, ktorú do Tatier priniesol Gedeon Majunke. Snažil som sa o to, aby budova zapadla do prostredia, samozrejme siahol som aj po odbornejšej literatúre a použil som napríklad knihu Tesařství – Tradice z pohledu dneš-
ka. Veľmi mi však pomohol odborný konzultant – vedúci práce Ing. Marián Vertaľ, PhD., ktorý mi neraz pomohol vyriešiť náročné detaily, konštrukčné a statické závady, motivoval ma a viedol do úspešného dokončenia práce.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Nepociťoval som výrazne veľkú náročnosť, riešenie tohto projektu bola moja srdcová záležitosť, keďže k samotným Tatrám mám veľmi blízky vzťah. Vždy ma fascinovala aj ich história, ktorá je úzko spätá s výstavbou, preto som sa rozhodol pre takúto budovu. Samotný návrh, projektovanie a modelovanie ma z toho dôvodu veľmi bavilo.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Do súťaže som sa neprihlásil sám, ale bol to práve môj vedúci práce, ktorému samozrejme patrí moja veľká vďaka.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešné konštrukcie patria medzi moje najobľúbenejšie. Už od strednej školy sa snažím vyberať si na ročníkové a semestrálne práce čo najzložitejšie konštrukcie krovov, keďže mám veľmi kladný vzťah k ich riešeniu, projektovaniu a modelovaniu. Občas sa samozrejme podarí riešiť aj reálne konštrukcie krovov, ktoré je nutné rekonštruovať či kompletne prerobiť, takúto možnosť si rovnako náramne užívam.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V súčasnosti pokračujem v štúdiu druhého stupňa na Stavebnej fakulte Technickej univerzity v Košiciach v odbore Tvorba budov a prostredia.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Rozhodol som sa tak už na základnej škole, fascinovali ma technické smery. Začal som teda študovať pozemné stavby na strednej priemyselnej škole. Na základe toho som pokračoval ďalej v štúdiu v rovnakom odbore aj na Technickej univerzite, kde som objavil veľkú záľubu práve v technickom riešení konštrukcií. Preto som sa v rámci bakalárskej práce rozhodol dôkladne spracovať práve konštrukciu krovu.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Vo svojom obore nemám vzor, ktorý by ma nejako výrazne ovplyvňoval. Samozrejme sa rád inšpirujem stavbami a ľuďmi, ktorí vytvorili zaujímavé architektonické a konštrukčné riešenia budov, ako to bolo aj v prípade tejto práce. Tu som sa nechal uniesť architektúrou Gedeona Majunkeho, nemyslím si však, že sa dá hovoriť o vzoroch, ale skôr len o obdive a inšpirácii.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Ako som už spomenul, najviac ma zaujíma problematika striech a hlavne tradičných drevených krovov, ktoré sú veľmi zaujímavé svojím konštrukčným riešením a tvarom. Ale aj spôsobom vyhotovenia, ktorý má veľkú históriu a tradíciu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Mám rád hlavne drevo, oceľ a tehlu, avšak nemyslím si, že ich nejako výrazne preferujem pri projektovaní. Každá stavba má svoje individuálne požiadavky a vstupné parametre, ktoré je potrebné zohľadniť, a každý materiál má svoje výhody a nevýhody. Je teda nezmysel pretláčať práve jeden typ.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Odporučil by som ho hlavne z dôvodu, že staviteľstvo ako také bolo, je a vždy bude potrebné. Každý potrebuje strechu nad hlavou a každý si chce budovať zázemie pre život. Je to teda odbor, ktorý je veľmi praktický a stojí za to ho študovať.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Voľný čas využívam hlavne na športové aktivity, teda turistiku, cyklistiku, posilňovanie, takisto nepohrdnem dobrou knihou či cestovaním.“

Již čtvrtý ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce související se střechami. V kategorii Detail byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Jakub Čurpek ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Stavební fakulty, s prací ‚Riešenie detailov vegetačnej strechy plavárne‘.

Jeho projekt řeší novostavbu krytého plaveckého bazénu, přičemž důraz je zde kladen na detaily střechy. Objekt je zastřešen dvěma typy střešní konstrukce, a to obloukovou a plochou. Střešní plášť je navržen jako vegetační střecha s extenzívní zelení. Hlavním detailem, který byl důvodem pro udělení první ceny v kategorii Detail, je dvojitý žlab odvodnění obloukové plochy.
Autorovi vítězné práce, Bc. Jakubu Čurpekovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail som vypracoval v rámci architektonicko konštrukčného ateliéru, kde som dostal za úlohu riešiť objekt krytej plavárne.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„V rámci dispozície bolo potrebné uvažovať s 50 metrovým plaveckým bazénom, s bazénom pre neplavcov a relaxačným bazénom. Z hľadiska celkového architektonického výrazu objektu bolo potrebne riešiť zakrivenú a plochú vegetačnú strechu.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal som hlavne zo zahraničnej literatúry, čo sa týka problematiky bazénových priestorov, ale vychádzal som aj zo skrípt zameraných na problematiku strešných plášťov a taktiež z firemných katalógov.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Náročnosť spočívala v tom, že bolo potrebné riešiť viaceré problematické detaily, nie len na zakrivenej ale aj na plochej streche s extenzívnou zeleňou. Vymyslieť bezpečný spôsob odvedenia pomerne veľkého množstva vody pomocou dvojitého žľabového systému, jeho osadenie a spoľahlivú integritu so strešným plášťom zakrivenej strechy nad 50 metrovým plaveckým bazénom.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Iniciátorom, prečo som sa rozhodol prihlásiť do tejto súťaže, bol môj vedúci práce profesor Oláh, ktorý ma zoznámil so súťažou a keďže mňa stavbarina veľmi baví, tak som sa s odhodlaním do toho pustil.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Zúčastnil som sa pred dvoma rokmi študentskej vedeckej konferencie, kde sme v rámci kolektívnej práce so zameraním na obnovu panelových bytových domoch získali vo fakultnom kole prvé miesto.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo v tomto případě jen o souhru okolností?
„Pravdu povediac doteraz som sa nejako špeciálne nevenoval strechám, ale od chvíle, keď som začal riešiť túto prácu so zameraním na strechy, tak ma strechy a celá ich problematika dosť zaujala. Čo malo za následok, že som sa začal zúčastňovať odborných podujatí s cieľom rozšíriť si vedomosti.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Momentálne som študentom posledného ročníka inžinierskeho študijného programu Architektonické konštrukcie a projektovanie na Stavebnej fakulte STU v Bratislave, ale súčasne popri škole projektujem v jednej stavebnej firme.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Už počas štúdia na gymnáziu som prvý krát prišiel do kontaktu s problematikou stavebných konštrukcií, či to bolo v rámci letných brigád, alebo pomocných prác niekde na stavbe. Nakoniec to prerástlo vo veľký záujem, čo následne viedlo k tomu, že som si v maturitnom ročníku podal prihlášku na stavebnú fakultu.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Mojím vzorom je môj tatko, ktorý ma naučil nahadzovať maltu, murovať a podobné stavebné práce.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Hlavne je to problematika strešných konštrukcií, ale tiež ma zaujímajú aj spôsoby sanácie a rekonštrukcie jednotlivých stavebných konštrukcií, čiže patológia stavieb.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„V praxi hlavne uprednostňujem kvalitné a spoľahlivé materiály, ale medzi moju srdcovku patria tradičné prírodné materiály.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Určite by som ho odporučil každému mladému človekovi, nakoľko samotná pestrosť tohto oboru, kde je stále sa čo učiť, ho nerobia monotónnym.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Väčšinou je to nejaká športová aktivita ako plávanie a posilňovanie, ale keď už potrebujem úplne vypnúť, tak zbalím batoh, nasadnem na vlak a idem na východ krajiny do svojho rodného Svidníka.“

Děkuji za rozhovor
Alena Georgiadisová

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii GRAFICKÁ PRÁCE byl letos jako nejlepší vyhodnocen Bc. Kamil Binek – STU Bratislava, Stavebná fakulta, s prací Vegetačná strecha kostola. Celý objekt kostela má svým tvarem připomínat loď, která sa probíjí přes rozbouřené moře. Střecha nad 1.NP v podélném směru symbolizuje vlnu, kdežto střecha nad 2.NP, která se svažuje od východu na západ, představuje loď. Vegetační střecha je zvolena jednak z důvodu propojení stavby s přírodou, a také má estetický a enviromentální význam.

Autorovi vítězné práce, Kamilu Binekovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Práca, s ktorou som sa zapojil do súťaže, bola súčasne aj moja diplomová práca, ktorú som riešil na Katedre konštrukcií pozemných stavieb, v odbore Architektonické konštrukcie a projektovanie.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Na tému som sa prihlásil k vedúcemu prof. Ing. Jozefovi Oláhovi, PhD. Žiadne špecifické vstupné požiadavky pre danú prácu neboli zadané. Inšpiráciu som čerpal z už realizovaného Kostola zmŕtvychvstania Krista v St. Pölten v Rakúsku, ktorý navrhol Dipl. Ing. Wolfgang Pfoser.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Pri každej práci vychádzam z poznatkov nadobudnutých počas štúdia na STU, to znamená prednášky a cvičenia, kde hľadám záchytné body. Potom samozrejme nastupujú normy a skriptá zamerané na konkrétny problém, ktorý riešim (spodná stavba, fasáda, strecha…). Pri detailnom rozpracovaní vychádzam z nadobudnutých skúseností a samozrejme začnem hľadať špecializované firmy na internete, katalógové a technické listy alebo priamo kontaktujem odborníkov na danú problematiku. Niekedy je toho tak veľa, že už neviem čo si vybrať, niekedy mám zas iný problém, že neviem nič nájsť, tak zapojím predstavivosť a sedliacky rozum.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Zadanie diplomovej práce sa musí odovzdať vo forme realizačného projektu, takže by som ho hodnotil ako náročný projekt. Zimný semester som pracoval hlavne na dispozícii, ujasnení si materiálov, skladieb všetkých konštrukcií, tepelnotechnických posudkoch, statike a technickom zariadení budov. V letnom semestri som sa pustil poriadne do výkresovej časti, čo mi zaberalo dosť času. Nakoľko som chcel, aby moja diplomová práca bola zrkadlom mojich schopností a vedomostí, pracoval som na nej veľmi poctivo a zodpovedne. Objekt plní funkciu kostola, pastoračného centra a fary, a podľa toho sa menila aj energetická náročnosť jednotlivých celkov. A keďže som chcel, aby sa to čo najviac približovalo skutočnosti, tak som napríklad v miestach, kde bol znížený strop, menil nosné prvky strechy na lacnejšie, menej estetické. To samozrejme komplikovalo niektoré riešenia, ale to by potom nebola taká zábava.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„S Memoriálom Antonína Fajkoše mám skúsenosť už z predošlého ročníka, kde som získal druhé miesto v kategórií grafické práce so svojou prácou Vegetačnej strechy plavárne. Takže som aj svoju diplomovú prácu plánoval prihlásiť do tejto súťaže a dosiahnuť prvé miesto.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strešné konštrukcie ako odbor alebo lepšie povedané špecializácia ma veľmi oslovili, pretože vo veľkej miere môže strecha pôsobiť ako dominantný estetický prvok. Samozrejme strecha vplýva na bezproblémovú funkčnosť budovy a tepelnú pohodu, takže by som sa rád strechám venoval aj naďalej.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Súčasne pôsobím prvý rok ako doktorand na mojej Alma mater – Slovenskej technickej univerzite v Bratislave, na katedre Konštrukcií pozemných stavieb. Pôsobím pod vedením doc. Ing. Juraja Žilinského, PhD., a pracujem na téme, ktorej obsah sa týka tepelnotechnických a vlhkostných vlastností strechy s obráteným poradím vrstiev.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Aby som povedal čistú pravdu, zo začiatku som nevedel či stavebná fakulta bude to, čo chcem. Avšak pochádzam z malej dedinky na severovýchode Slovenska, kde si väčšinu stavebných prác zabezpečujú ľudia svojpomocne, čo si myslím, že ma dosť ovplyvnilo, keďže ani u nás doma to nebolo ináč. Ako štúdium napredovalo, naberal som vedomosti, ktoré som mohol zúročiť, a to mi potvrdilo, že som sa rozhodol správne.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„U nás na univerzite je veľa odborníkov na slovo vzatých, ktorý mi svojimi vedomosťami a prístupom k študentom boli a stále aj sú vzorom. Je pravda, že sem-tam sa človek stretne aj s negatívnym prístupom, čo ma tiež inšpiruje, aby som bol lepší.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Ako som spomínal, veľmi blízkym odborom sú mi strechy, ale nedá sa povedať, že to je to jediné. Od začiatku štúdia nám zdôrazňovali, že budova, aby mohla fungovať správne, musí nájsť harmóniu vo funkčnosti, ekonomickosti, estetickosti a enviromentalistike. S týmto tvrdením súhlasím na 100 %, a preto ma zaujímajú všetky tieto odvetia a snažím sa čerpať informácie o najnovších trendoch z každej oblasti, aj keď si myslím, že byť odborníkom na všetko sa nedá, ale prehľad by som si mal udržať, ak chcem byť vo svojej praxi uznávaný a odvádzať dobrú robotu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Mojou srdcovkou je drevo. V architektúre sa mi páči a prikláňam sa k prepojeniu človeka s prírodou, kde je drevo vynikajúci spájací materiál. Taktiež uprednostňujem skôr materiály na prírodnej báze, ale samozrejme sa nedá vyhnúť syntetickým materiálom, bez ktorých by sme si v určitých prípadoch len ťažko poradili, ak vôbec.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Môj odbor dáva možnosť realizovať sa v najrôznejších formách, čo je aspoň pre mňa veľkým lákadlom. A samozrejme ma teší myšlienka na to, že tu po mne ostane niečo pekné. Teda aspoň v to dúfam.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Štúdium v tomto odbore nie je jednoduché, úspech závisí hlavne od odriekania si niektorých iných aktivít, ktoré sú časovo náročné, napríklad spánok. Ale pri systematickom vypracovávaní úloh si človek vie nájsť čas na všetko, len je ho trošku menej. S pracovným vyťažením mám v tomto odbore celkom pekné skúsenosti ako po manuálnej, tak aj po projekčnej stránke. Pri oboch sa človek unaví, takže po skončení manuálnej práce niekde na stavbe som si doprial oddych s priateľmi pri nejakom filme alebo pive. A počas iných dní, strávených za počítačom v projekčnej kancelárii, som sa venoval skôr nejakému športu (beh, posilovanie, plávanie, futbal) alebo fyzickej aktivite, pri ktorej som sa rozhýbal – ako napríklad kosenie trávnika, čo je tiež dobrý relax.“

Za rozhovor děkuje
Alena Georgiadisová

Již 4. ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii TEXTOVÁ PRÁCE byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Jindřich Stodůlka ze Stavební fakulty VUT Brno, s prací Mechanicky kotvené povlakové izolace.

Práce se zabývá problematikou mechanicky kotvených povlakových hydroizolací střech a je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části je popsán současný stav problematiky. Druhou částí je experimentální část, která podrobně přibližuje provedená experimentální měření tahové únosnosti kotevních prvků.
Autorovi vítězné práce, Jindřichu Stodůlkovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Problematika byla řešena v rámci diplomové práce.“

Byly pro ni zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Ano, práce samotná vznikla z iniciativy specialistů na střechy, kteří se v praxi setkávají s častými vadami u těchto typů střech. Proto bylo jedním z cílů zanalyzovat a následně nalézt možnou příčinu poruch.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Čerpal jsem zejména z legislativních podkladů, zkušebních a návrhových norem a předpisů. Nemohu se nezmínit o cenných radách a doporučeních od lidí v čele s vedoucím práce, kteří se v této problematice pohybují denně. Tímto bych jim všem rád ještě jednou moc poděkoval.“

Jak náročné bylo zpracování Vaší práce a co všechno zahrnovala?
„V první fázi bylo nutné se s problematikou samotnou seznámit, protože jsem o mechanickém kotvení téměř nic nevěděl. Následně byla prováděna měření tahových únosností kotevních prvků a výsledky vyhodnocovány podle dané metodiky.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Soutěže jsem se zúčastnil už před dvěma roky, tehdy mě do soutěže přivedl vedoucí práce, a když jsem se dočetl, že soutěž pokračuje dalšími ročníky – neváhal jsem.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Ano, věnuji se problematice střech a izolací už od studia na střední škole.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„V současné době působím jako student doktorského navazujícího studia na Fakultě Stavební Vysokého učení technického v Brně.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Těžká otázka… Po absolvování základní školy jsem nastoupil na stavební průmyslovou školu do Valašského Meziříčí. Tam jsem si stavařinu osahal a zásluhou profesionálního přístupu pedagogů se smyslem pro motivaci jsem se v tomto oboru shlédl a pokračoval na vysoké škole.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Vzor jako takový nemám.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Problematika střešních plášťů, materiálová báze jednotlivých vrstev, trvanlivost, spolehlivost a funkčnost.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Ověřené a ty, které mají vypovídající hodnotu.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Určitě ano. Stavebnictví jako takové je velmi různorodý obor, kde si každý může najít to své.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Většinu volného času trávím s přítelkyní a s rodinou doma na Valašsku, rád posedím s kamarády u piva a za velký relax považuji včelaření, které je mým dlouholetým koníčkem.“

Již třetí ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii Textová práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Stanislav Šutliak, PhD., ze Stavební fakulty STU Bratislava s dílem Degradácia povlakových krytín z fólií na báze PVC-P. Pojednávalo o degradačních procesech, které vznikají ve fóliích na bázi PVC-P při agresivním působení nekompatibilních okolních materiálů. Zkoumána byla jejich nekompatibilita s materiály typu polystyren EPS a oxidovaný asfalt. Autorovi vítězné práce, Ing. Stanislavu Šutliakovi, PhD., jsme položili několik otázek, které se týkají vítězné práce i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítěznou práci zpracovával?
„Svoju prácu som spracoval v rámci doktorandského štúdia na Stavebnej fakulte STU v Bratislave. Snažil som sa zozbierať všetky dostupné informácie zo zahraničia a obohatiť ich o výsledky a závery z vlastnej výskumnej činnosti a laboratórnych meraní, ktorým som sa venoval počas štyroch rokov.“

Jak vzniklo zadání této práce a mělo nějaké specifické vstupní požadavky?
„Téma bola zadaná na základe množstva porúch, ktoré sa týkajú mPVC a jeho degradácie pri nesprávnom zabudovaní. Limitujúce a vstupné požiadavky pre obsah dizertačnej práce ukladá samotný obsah a účel dizertačnej práce, kde je treba vo výstupoch posunúť stupeň poznania ďalej. Snáď sa mi to podarilo.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Riešenie témy začalo návštevou poškodených striech a zdegradovaných materiálov. Odborné konzultácie s mojim školiteľom, odborníkmi z praxe a aj súdnymi znalcami. Následne bolo treba zozbierať všetky dostupné informácie zo zahraničia, aby sa riešila problematika, na ktorú podľa dostupných údajov nikto odpoveď nepodal. Boli zhromažďované odborné články a výskumné správy zo zahraničia (predovšetkým USA, Nemecko) a niektoré dizertačné práce (Švédsko).“

Jak náročné bylo zpracování tohoto textu a co všechno zahrnoval?
„Spracovanie textu a formulácia záverov bola už posledná bodka za laboratórnymi meraniami. Samozrejme, vyhodnocovanie nameraných údajov je veľmi pracná a časovo náročná záležitosť.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Snažil som sa hlavne podať širšej verejnosti tému, na ktorej sme pracovali. Ukázať ľudom zainteresovaným v strechárskom odbore niektoré zaujímavé výsledky. Samozrejme som sa uchádzal aj kvôli dobrému pocitu z každej výhry.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Zúčastnil som aj iných súťaží. Svoju bakalársku prácu som prihlásil do súťaže výrobcu pórobetonových tvaroviek Xella, kde som získal prvé miesto. Trikrát som sa zúčastnil doktorandskej konferencie v Brne, kde som vždy získal umiestnenie v prvej trojke. Výhra prvého miesta na M.AF ma však potešila najviac.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Strechám budov a strešným materiálom sa venujem už dlhšiu dobu. Na Stavebnej fakulte STU v Bratislave som spoluprednášateľom predmetu KPS III (strechy budov) a venujem sa aj expertíznej a projektovej činnosti v oblasti izolácií a striech budov v súkromnej expertíznej kancelárii.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Pôsobím ako odborný asistent na Katedre konštrukcií pozemných stavieb Stavebnej fakulty STU v Bratislave.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Ku strechám som mal vždy blízko. Myslím, že to, aby do stavby nezatekalo, je často dôležitejšie, ako to, koľko ocenení získala za architektonický dojem. Už po dohodnutí témy dizertačnej práce som vedel, že to budú štyri roky veľmi zaujímavej práce. Môj školiteľ, výrobca asfaltových pásov Icopal, skvelí ľudia z ČVUT Praha a významní odborníci zo spoločnosti Awal mi vytvorili priestor a možnosti, aby som sa dokonale nadchol pre danú vec.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Samozrejme, veľkým vzorom je mi prof. Ing. Jozef Oláh, PhD., ktorý je mojím otcom striech. V oblasti pútavého prednášania o strechách je mojím vzorom už zosnulý doc. Ing. Antonín Fajkoš, CSc.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Vždy ma fascinoval pocit zlepšenia stavu, návrh riešenia opráv nefungujúcich konštrukcií, objasnenie príčin degradácie či poruchy. V tomto odbore sa cítim ako ryba vo vode. Problematika striech a hydroizolácií mi učarovala.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Uprednostňujem materiály s dlhou životnosťou, ľahkou spracovateľnosťou a primeranou cenou. Teda dokonalé materiály.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Odporučil by som odbor ľudom, ktorí sa vedia tešiť z krásy striech a majú ochotu sa stále učiť. Každému, kto si uvedomuje, že tento obor nieje len priestor na rýchle zbohatnutie, ale priestor, kde sa stretávajú ľudia ochotní spolupracovať a vykonávať činnosť, na ktorú sú hrdí. Tiež každému kto pochopí, že všeodborník sa len veľmi ťažko udrží v tempe špičkových odborníkov v danom obore.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„V krátkosti sa to dá zhrnúť na vymenovanie – priateľka, cestovanie, šport, motivačná a sebazdokonoľovacia literatura.“

Již třetí ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii Grafická práce byl letos jako nejlepší vyhodnocen Ing. Ladislav Ťažký ze Stavební fakulty TU Košice s projektem Budova pre kultúru – Kultúrne centrum. Součástí jeho přihlášky byl model objektu, vizualizace interiéru i exteriéru a rozsáhlá projektová dokumentace.

Autorovi vítězné práce, Ing. Ladislavu Ťažkému, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný projekt zpracovával?
„Tento projekt som riešil na diplomovú prácu.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Ano, bol som obmedzený so zastavanou plochou, ale v ostatních veciach som mal volnú ruku.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Rôzne knihy som preštudoval práve o tejto architektúre, tiež ako literatúru z hľadiska tepelnej techniky a konštrukčného riešenia, ale vela vecí som zistil na internete.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu a co všechno zahrnoval?
„Kedže som na začiatku presne vedel, akú budovu chcem projektovat, už som bol pripravený na to, že to nebude až také jednoduché. Predovšetkým išlo o rôzne netradičné detaily, ktoré som musel vyriešiť na danú konštrukciu. Projektovanie sa začalo s architektonickým návrhom, potom som budovu riešil z konštrukčného hľadiska, treba bolo taktiež vyriešiť statiku a tzb v projekte a na koniec aj interiér.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Nemal som ciel vyhrať cenu, naopak som bol zvedavý na reakciu iných ľudí, ako hodnotia práve takúto zvláštnu architektúru, kde hlavnou časťou budovy je strecha a dominuje nad ostatnými konštrukciami.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„S tímto projektom nie, ale s predošlým projektom, čo bol kostol, som sa tiež zúčastnil na MAF 2012, kde som vyhral 2. miesto a 1. miesto na školskom kole ŠVOČ 2012.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„Teraz už nie, vtedy som chcel vyskúšať niečo neštandardné, a preto som sa rozhodol trošičku si zahrať so strechou.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Po skončení druhého stupňa vysokej školy som sa rozhodol ísť a vyskúšať aj tretí stupeň a teraz som denným doktorandom na Stavebnej fakulte TU Košice.“

Proč jste se rozhodl vystudovat zvolený obor?
„Na začiatku nebolo také jasné, čo chcem robiť, keď budem dospelý. Po základnej škole, keď som sa dostal na Strednú odbornú školu stavebnú Oskara Winklera a videl som, ako sa dá navrhovať a vytvoriť stavbu z ničoho, už som nemal obavy na akú vysokú školu pôjdem.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Ano, podla mňa každý má mať. Pre mňa je najväčším vzorom architekt Imre Makovecz, ktorý sa tiež zaoberal podobnou architekturou ako ja.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Najradšej sa zaoberám s historickými stavbami, preto som sa rozhodol aj o takúto tému na dizertačnú prácu.“

Jaké materiály upřednostňujete?
„Pre mňa je drevo na prvom mieste, čo znamená alebo symbolizuje prírodu v budove.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Ano, samozrejme. Napriek tomu, že teraz stavebníctvo nie je medzi napadanějšími profesiami, je to pekný odbor.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Pre mňa najväčším relaxom je príroda. Keď mám čas cez víkend, najradšej jazdím na štvorkolke po lese a trošičku oddýchnem od sveta.“

Již třetí ročník má za sebou soutěž určená studentům vysokých škol – Memoriál Antonína Fajkoše, ve které se utkávají práce mající souvislost se střechami. V kategorii Detail byl letos jako nejlepší vyhodnocen Filip Toman ze Stavební fakulty STU Bratislava s detailem žlabu na fotbalové hale. Jednalo se o dvojstupňový žlab, zajišťující odtok z obloukové střechy s ocelovou konstrukcí a střešním pláštěm ze sendvičových panelů Kingspan.

Autorovi vítězné práce, Filipu Tomanovi, jsme položili několik otázek, které se týkají vítězného projektu i jeho zaměření na stavebnictví.

V rámci jakého úkolu jste vítězný detail zpracovával?
„Detail som spracoval počas ateliérovej tvorby v prvom ročníku inžinierskeho štúdia.“

Byly pro projekt zadány nějaké specifické vstupní požadavky?
„Žľab slúži na odvodnenie strechy futbalovej haly a je riešený ako dvojstupňový. Pozornosť bola venovaná hlavne problematike z hľadiska hydroizolačnej techniky.“

Z jakých podkladů jste vycházel?
„Mojou prvou inšpiráciou boli typové detaily od firmy Kingspan. Informácie som čerpal aj od výrobcu povlakových krytín Icopal, ďalej od dodávateľa strešných prvkov Topwet a veľa dalších. Dôležité boli aj cenné rady, za ktoré sa chcem poďakovať hlavne svojmu konzultantovi Jozefovi Oláhovi, ale aj kamarátovi Norbertovi Orságovi, ktorý bol víťazom minulého ročníka v tejto kategórií.“

Jak náročné bylo zpracování tohoto projektu?
„Náročnosťou bol tento detail na vyššej úrovni od ostatných, ktoré som spracoval v nižších ročníkoch, a možno aj od tých, ktoré sa riešia v praxi. Moja práca obsahovala pôdorys 1.NP, pôdorys strechy, rez objektom, čelný pohľad, samotný detail žľabu, izometriu a tepelno-technické posúdenie detailu.“

Proč jste se rozhodl svou práci přihlásit do Memoriálu Antonína Fajkoše?
„Prihlásenie do tejto súťaže bolo pre mňa výzvou, taktiež atypickosť a zaujímavosť riešenia boli dôvodom prihlásenia sa do tejto súťaže.“

Účastnil jste se i jiných studentských soutěží?
„Memoriál Antonína Fajkoša bola prvá súťaž do ktorej som sa prihlásil.“

Věnujete se střešním konstrukcím speciálně nebo šlo jen o souhru okolností?
„V tomto prípade išlo len o súhru okolností. Vo svojich projektoch venujem zvýšenú pozornosť každej konštrukcii.“

Jaké je Vaše současné působiště?
„Momentálne študujem na STU v Bratislave posledný ročník inžinierskeho štúdia v odbore architektonické konštrukcie a projektovanie, pričom sa venujem svojej diplomovej práci.“

Proč jste se rozhodl vystudovat stavební fakultu a jaký obor?
„Po absolvovaní strednej priemyselnej školy stavebnej v Nitre som sa rozhodol pokračovať v tom, v čom vidím zmysel a čo ma zaujíma. Na bakalárskom stupni som si vybral odbor pozemné stavby a architektúra. Na inžinierskom stupni som sa rozhodol pokračovať v nadväznosti na bakalársky stupeň.“

Máte nějaký vzor ve svém oboru?
„Odborníkov na našej škole je veľa, ale mojím najväčším vzorom je profesor Jozef Oláh.“

Jaká problematika Vás nejvíce zajímá?
„Veľmi zaujímavou problematikou pre mňa je riešenie rôznych konštrukčných detailov.“

Doporučil by jste svůj obor dalším mladým a proč?
„Svoj odbor by som odporučil ďalším uchádzačom hlavne z dôvodu širokého uplatnenia sa v stavebníctve.“

Čím kompenzujete pracovní vytížení?
„Pracovné vyťaženie kompenzujem voľným časom strávením s kamarátmi, rodinou a venovaním sa môjmu obľúbenému športu futbalu.“